Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě. Nejvýznamnější křesťanskou památkou na světě je bezpochyby jeruzalémský Chrám Božího hrobu, který byl vystavěn na místě předpokládaného ukřižování, pohřbu a následného zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nachází se uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu. První bazilika byla v těchto místech postavena římským císařem Konstantinem v letech 326 až 335. Stalo se tak na popud jeho matky Heleny, která zde údajně objevila Ježíšův hrob a jeho kříž. Bazilika však byla v roce 1009 poškozena fátimovským chalífou al-Hakímem. Z původního kostela se tak zachovala pouze vnitřní rotunda zvaná Anastasis (Zmrtvýchvstání). Následně baziliku ve 40. letech 11. století v menším měřítku přestavěl byzantský císař Konstantin IX. Monomachos. Mezi lety 1114 až 1170 byl však chrám opět rozšířen zásluhou křižáků. Po roce 1187, kdy byl ##:a href="//www.turistika.cz/mista/jeruzalem":##Jeruzalém##:/a:## dobyt sultánem Saladinem, byla správa baziliky svěřena… Nejvýznamnější křesťanskou památkou na světě je bezpochyby jeruzalémský Chrám Božího hrobu, který byl vystavěn na místě předpokládaného ukřižování, pohřbu a následného zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Nachází se uvnitř hradeb starého města Jeruzaléma na místě, které většina křesťanů uctívá jako Golgotu. První bazilika byla v těchto místech postavena římským císařem Konstantinem v letech 326 až 335. Stalo se tak na popud jeho matky Heleny, která zde údajně objevila Ježíšův hrob a jeho kříž. Bazilika však byla v roce 1009 poškozena fátimovským chalífou al-Hakímem. Z původního kostela se tak zachovala pouze vnitřní rotunda zvaná Anastasis (Zmrtvýchvstání). Následně baziliku ve 40. letech 11. století v menším měřítku přestavěl byzantský císař Konstantin IX. Monomachos. Mezi lety 1114 až 1170 byl však chrám opět rozšířen zásluhou křižáků. Po roce 1187, kdy byl ##:a href="//www.turistika.cz/mista/jeruzalem":##Jeruzalém##:/a:## dobyt sultánem Saladinem, byla správa baziliky svěřena…