Sárvár - kostel sv. Ladislava (Szent László katolikus templom) Nedaleko sárvárského hradu se nachází Kossuthovo náměstí a tedy také největší zdejší kostel. Je zasvěcen sv. Ladislavovi, což byl v 11. století – v Polsku narozený – uherský král Ladislav I. Tento katolický kostel stojí na místě středověké kaple Nejsvětější Trojice, která byla zřejmě do nového chrámu v roce 1645 částečně zabudována. Stavbu kostela zahájil zemský soudce Ferenc a jeho stavitelem se stal Pietro Orsolini. Kostel na půdorysu řeckého kříže se později stal základem dnešního chrámu. Protože město i starý kostel byly silně poškozeny za Rákócziho protihabsburských bojů na počátku 18. století, bylo následně přistoupeno ke stavbě nového svatostánku. Stavba byla zahájena v roce 1732, kdy byla postavena také hlavní věž. Velkého rozšíření se kostel sv. Ladislava dočkal v roce 1830, kdy byla tato barokní stavba rozšířena o postranní kopule, čímž získala půdorys latinského kříže. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu kostela musela být v letech 1926 až 1927 provedena další… Nedaleko sárvárského hradu se nachází Kossuthovo náměstí a tedy také největší zdejší kostel. Je zasvěcen sv. Ladislavovi, což byl v 11. století – v Polsku narozený – uherský král Ladislav I. Tento katolický kostel stojí na místě středověké kaple Nejsvětější Trojice, která byla zřejmě do nového chrámu v roce 1645 částečně zabudována. Stavbu kostela zahájil zemský soudce Ferenc a jeho stavitelem se stal Pietro Orsolini. Kostel na půdorysu řeckého kříže se později stal základem dnešního chrámu. Protože město i starý kostel byly silně poškozeny za Rákócziho protihabsburských bojů na počátku 18. století, bylo následně přistoupeno ke stavbě nového svatostánku. Stavba byla zahájena v roce 1732, kdy byla postavena také hlavní věž. Velkého rozšíření se kostel sv. Ladislava dočkal v roce 1830, kdy byla tato barokní stavba rozšířena o postranní kopule, čímž získala půdorys latinského kříže. Vzhledem ke zhoršujícímu se stavu kostela musela být v letech 1926 až 1927 provedena další…