Istanbul, Bazilika Cisterna Bazilika Cisterna (Yerebatan Sarayi, Yerebatan Sarnici) je jednou z nejzajímavějších istanbulských památek, v blízkosti Modré mešity a Hagie Sofie v ulici Yerebatan. Rozlehlá vodní nádrž, nádherná byzantská stavba,  vznikla za vlády Justiniána I. Velikého roku 532. Sloužila jako zásobárna vody pro Velký palác. Do nádrže se vešlo 80 000 m3 vody. Přiváděly ji akvadukty z nádrže u Černého moře. Osmané se o cisterně dozvěděli až 100 let po dobytí Istanbulu. Učenec Petrus Gyllius zkoumal istanbulské byzantské památky. Zjistil, že lidé si nabírají vodu do nádob v některých sklepích, dokonce i s rybami. Objevil dům, odkud se dostal sklepem k nádrži. V 18. a hlavně v 2. polovině 20. století se nádrž čistila a a restaurovala.  Roku 1987 byla otevřená pro veřejnost. Pro návštěvníky jsou přístupné dnes dvě třetiny cisterny, zbytek byl v 19. století zazděný. Střechu cisterny drží 336 osmimetrových sloupů. Dva sloupy stojí na soklech ve tvaru hlavy Medusy. Bazilika Cisterna (Yerebatan Sarayi, Yerebatan Sarnici) je jednou z nejzajímavějších istanbulských památek, v blízkosti Modré mešity a Hagie Sofie v ulici Yerebatan. Rozlehlá vodní nádrž, nádherná byzantská stavba,  vznikla za vlády Justiniána I. Velikého roku 532. Sloužila jako zásobárna vody pro Velký palác. Do nádrže se vešlo 80 000 m3 vody. Přiváděly ji akvadukty z nádrže u Černého moře. Osmané se o cisterně dozvěděli až 100 let po dobytí Istanbulu. Učenec Petrus Gyllius zkoumal istanbulské byzantské památky. Zjistil, že lidé si nabírají vodu do nádob v některých sklepích, dokonce i s rybami. Objevil dům, odkud se dostal sklepem k nádrži. V 18. a hlavně v 2. polovině 20. století se nádrž čistila a a restaurovala.  Roku 1987 byla otevřená pro veřejnost. Pro návštěvníky jsou přístupné dnes dvě třetiny cisterny, zbytek byl v 19. století zazděný. Střechu cisterny drží 336 osmimetrových sloupů. Dva sloupy stojí na soklech ve tvaru hlavy Medusy.