Nejkrásnější vyhlídka na Jindřichův Hradec  Jindřichův Hradec je městem, ve kterém do kamene zhmotnila svůj sen větev Vítkovců. Tito páni z "Růže" měli ve svém erbu květ zlatý, obklopený modrým polem. Jako by tím chtěli naznačit topografii terénu, když si po velkém úsilí na skalnatém ostrohu nad řekou Nežárkou, obklopeném mokřinami, vybudovali první skromnou variantu rodového sídla. Stalo se tak roku 1220. Současně s gotickým hradem pod ním vznikla ves plná řemeslníků, která už o sedmdesát let později získala statut městečka i s jeho právy. Bohatý rod se samozřejmě nespokojil se strohým a nepohodlným bydlením. Jak šel čas, měnila se podoba hradu a docházelo zde k nesčetným přístavbám a přestavbám. Než rod Vítkovců v roce 1604 vymřel, stačil zanechat dalším majitelům - Slavatům a později Černínům - ohromný obytný komplex, plný gotických a hlavně renesančních objektů, který by se dal nejpřesněji označit jako "hradozámek." Díky své rozloze se i on ocitl na pomyslném stupni vítězů v kategorii největších feudálních staveb v českých…  Jindřichův Hradec je městem, ve kterém do kamene zhmotnila svůj sen větev Vítkovců. Tito páni z "Růže" měli ve svém erbu květ zlatý, obklopený modrým polem. Jako by tím chtěli naznačit topografii terénu, když si po velkém úsilí na skalnatém ostrohu nad řekou Nežárkou, obklopeném mokřinami, vybudovali první skromnou variantu rodového sídla. Stalo se tak roku 1220. Současně s gotickým hradem pod ním vznikla ves plná řemeslníků, která už o sedmdesát let později získala statut městečka i s jeho právy. Bohatý rod se samozřejmě nespokojil se strohým a nepohodlným bydlením. Jak šel čas, měnila se podoba hradu a docházelo zde k nesčetným přístavbám a přestavbám. Než rod Vítkovců v roce 1604 vymřel, stačil zanechat dalším majitelům - Slavatům a později Černínům - ohromný obytný komplex, plný gotických a hlavně renesančních objektů, který by se dal nejpřesněji označit jako "hradozámek." Díky své rozloze se i on ocitl na pomyslném stupni vítězů v kategorii největších feudálních staveb v českých…