Braunův betlém Naše cesta směřuje do nejvýchodnější části Zvičinského hřbetu, do lesního porostu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Jdeme za poznáním úžasné práce mistra Matyáše Bernarda Brauna, který zde v letech 1718 - 1732, na popud hraběte Františka Antonína Šporka, vytvořil krásné dílo, dnes známé jako Braunův betlém. O významu tohoto díla svědčí i zápis do seznamu 100 nejohroženějších památek světa. Z původního počtu 26 plastik se do dnešních dnů dochovalo pouze 10 ks, na osudu zbývajících děl se, v letech 1781 - 1787, podepsala stavba barokní vojenské pevnosti v Josefově, stavební kámen byl těžen právě v těchto místech. Některé sochy byly zachráněny před zničením přemístěním do špitální zahrady v areálu hospitalu Kuks. Do dnešních dnů se tedy dochovala tato díla: skála, kde údajně býval obraz malovaný Petrem Brandlem Útěk sv. Rodiny do Egypta, poustevníci Jan Garinus a Onufius, sv. Jan Křtitel, Máří Magdaléna, Vidění sv. Huberta, reliéfy… Naše cesta směřuje do nejvýchodnější části Zvičinského hřbetu, do lesního porostu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Jdeme za poznáním úžasné práce mistra Matyáše Bernarda Brauna, který zde v letech 1718 - 1732, na popud hraběte Františka Antonína Šporka, vytvořil krásné dílo, dnes známé jako Braunův betlém. O významu tohoto díla svědčí i zápis do seznamu 100 nejohroženějších památek světa. Z původního počtu 26 plastik se do dnešních dnů dochovalo pouze 10 ks, na osudu zbývajících děl se, v letech 1781 - 1787, podepsala stavba barokní vojenské pevnosti v Josefově, stavební kámen byl těžen právě v těchto místech. Některé sochy byly zachráněny před zničením přemístěním do špitální zahrady v areálu hospitalu Kuks. Do dnešních dnů se tedy dochovala tato díla: skála, kde údajně býval obraz malovaný Petrem Brandlem Útěk sv. Rodiny do Egypta, poustevníci Jan Garinus a Onufius, sv. Jan Křtitel, Máří Magdaléna, Vidění sv. Huberta, reliéfy…