Kajetánka Kajetánka je usedlost na pražském Břevnově. Původní dvorec v držení rodu Martiniců nechal v roce 1666 přestavět Bernard Martinic na malý klášter, který věnoval teathiánům. Ti byli lidově nazýváni kajetáni a odtud také dnešní označení. Klášter zrušen 1783. V první čtvrtině 19. století v majetku Kouniců. Ti zde zřizují rozlehlou anglickou zahradu. Ve 30. letech 20. století se stává majitelem místní starosta Kolátor. Za komanče sloužila jako obvodní dům pionýrů a mládeže. Po sametové revoluci navrácenave velice špatném stavu rodině Kolátorů. Chátrající objekty byly obývány bezdomovci, kteří později opustili ze strachu budovu zámečku a obývali jen otatní stavby, které byli v o něco méně dezolátním stavu. Dlouho to vypadalo, že tato kulturní památka již definitivně spadne. Nakonec se našel investor, který zámeček a oranžerii zrekonstruoval. Ve zbytku zrevitalizovaného parku pak vyrostly čtyři bytové budovy. Kajetánka je usedlost na pražském Břevnově. Původní dvorec v držení rodu Martiniců nechal v roce 1666 přestavět Bernard Martinic na malý klášter, který věnoval teathiánům. Ti byli lidově nazýváni kajetáni a odtud také dnešní označení. Klášter zrušen 1783. V první čtvrtině 19. století v majetku Kouniců. Ti zde zřizují rozlehlou anglickou zahradu. Ve 30. letech 20. století se stává majitelem místní starosta Kolátor. Za komanče sloužila jako obvodní dům pionýrů a mládeže. Po sametové revoluci navrácenave velice špatném stavu rodině Kolátorů. Chátrající objekty byly obývány bezdomovci, kteří později opustili ze strachu budovu zámečku a obývali jen otatní stavby, které byli v o něco méně dezolátním stavu. Dlouho to vypadalo, že tato kulturní památka již definitivně spadne. Nakonec se našel investor, který zámeček a oranžerii zrekonstruoval. Ve zbytku zrevitalizovaného parku pak vyrostly čtyři bytové budovy.