Vyhlídková Štramberská Trúba  Trúba není jen valašským výrazem pro rouru či natvrdlého člověka, ale tímto názvem se honosí i nejvýraznější část zbytků hradu nad půvabným městečkem Štramberkem. Je jí na čtyřicet metrů vysoká válcová věž, označovaná odborně jako bergfrit. Do této výše se vypíná z nejvyšší části bývalého hradního jádra obdélníkového tvaru, které bylo vystavěno na vysokém vápencovém kopčisku. Stalo se tak někdy v letech 1315-25 a "pachateli" hradní novostavby se stali Vokovi Kravař, patřící do rodu Benešoviců. V těsném sousedství pozdějšího rozsáhlého předhradí vzniklo v roce 1359 také městečko. Hrad plnil svou funkci až do r.1783, tehdy se ale jeho velká část zřítila a ty další byly pobořeny už úmyslně. Dlouho se nic nedělo, až nastal osvícený věk turistiky a pouhý rok před koncem 19.století na něm začaly pod dohledem K.Hilberta renovační práce. Na původních základech starých zdí byly dostavěny vysoké hradby předhradí, v místech druhého hradního paláce vyrostla turistická chata a ta tolik typická vysoká…  Trúba není jen valašským výrazem pro rouru či natvrdlého člověka, ale tímto názvem se honosí i nejvýraznější část zbytků hradu nad půvabným městečkem Štramberkem. Je jí na čtyřicet metrů vysoká válcová věž, označovaná odborně jako bergfrit. Do této výše se vypíná z nejvyšší části bývalého hradního jádra obdélníkového tvaru, které bylo vystavěno na vysokém vápencovém kopčisku. Stalo se tak někdy v letech 1315-25 a "pachateli" hradní novostavby se stali Vokovi Kravař, patřící do rodu Benešoviců. V těsném sousedství pozdějšího rozsáhlého předhradí vzniklo v roce 1359 také městečko. Hrad plnil svou funkci až do r.1783, tehdy se ale jeho velká část zřítila a ty další byly pobořeny už úmyslně. Dlouho se nic nedělo, až nastal osvícený věk turistiky a pouhý rok před koncem 19.století na něm začaly pod dohledem K.Hilberta renovační práce. Na původních základech starých zdí byly dostavěny vysoké hradby předhradí, v místech druhého hradního paláce vyrostla turistická chata a ta tolik typická vysoká…