Kutná na hřebenu Rýchor v proměnách času (Maxova bouda – vyhlídková terasa – rozhledna) Přímo na hřebeni Rýchor nestála do roku 1892 žádná stavba. Ve druhé polovině 19. století, s rozvojem turistiky v Krkonoších, se začalo přemýšlet, jak zatraktivnit vrchol Rýchor a přilákat návštěvníky. Od roku 1880 byl v tomto směru nejaktivnější rakousky Krkonošský spolek. Když se v roce 1888 spolku nepodařilo prosadil návrh na stavbu ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rozhledna--2":##Rozhledny##:/a:## na nejvyšším místě Dvorského lesa, přivítal dne 13. prosince 1891 nabídku továrníka Maxe Hirsche přijmout jako dar dřevěný pavilon vyrobený pro Zemskou výstavu v Praze. Pan továrník ze Slaného měl jednu podmínku, aby darovaný pavilon o rozměrech 7,70 m x 6,00 m byl postavený jako restaurace na vrchu Rýchor. Členové spolku zbudovali na skalnatém podloží Kutné v nadmořské výšce 1.001 m základy, na kterých byl přivezený pavilon znovu smontovaný. V dokumentech se píše o pavilonu, z dnešního pohledu se však jednalo spíše o dřevěnou kolnu (viz úvodní… Přímo na hřebeni Rýchor nestála do roku 1892 žádná stavba. Ve druhé polovině 19. století, s rozvojem turistiky v Krkonoších, se začalo přemýšlet, jak zatraktivnit vrchol Rýchor a přilákat návštěvníky. Od roku 1880 byl v tomto směru nejaktivnější rakousky Krkonošský spolek. Když se v roce 1888 spolku nepodařilo prosadil návrh na stavbu ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rozhledna--2":##Rozhledny##:/a:## na nejvyšším místě Dvorského lesa, přivítal dne 13. prosince 1891 nabídku továrníka Maxe Hirsche přijmout jako dar dřevěný pavilon vyrobený pro Zemskou výstavu v Praze. Pan továrník ze Slaného měl jednu podmínku, aby darovaný pavilon o rozměrech 7,70 m x 6,00 m byl postavený jako restaurace na vrchu Rýchor. Členové spolku zbudovali na skalnatém podloží Kutné v nadmořské výšce 1.001 m základy, na kterých byl přivezený pavilon znovu smontovaný. V dokumentech se píše o pavilonu, z dnešního pohledu se však jednalo spíše o dřevěnou kolnu (viz úvodní…