Pernštejn – hradní kaple Obrácení sv. Pavla Až nezvykle honosná barokní hradní kaple Obrácení sv. Pavla zaujme každého ihned svou bohatou freskovou výzdobou. Fresky – nebo nástropní a nástěnné malby - pocházejí z roku 1716 a jejich autorem je brněnský malíř období vrcholného baroka František Řehoř Ignác Eckstein. Tento významný představitel moravské kvadraturní malby počátku 18. století vycházel ve své tvorbě především z Andrey Pozza, italského malíře, dekorativního umělce a teoretika barokního umění. S jeho prací se můžeme – kromě hradu Pernštejn – setkat například v Brně, na Velehradě, v Krnově, polském Krakově nebo ukrajinském Lvově. Kaple se nachází mimo hradní palác a je přístupná z – tuším že snad pátého – hradního nádvoří, kde je také seřadiště k prohlídce hradu. Ten byl sice postaven jako gotický a později byl renesančně přestavěn, ale dotkly se ho – přes skvěle dochovanou podobu obou uvedených stylů – také úpravy barokní. V rámci nich došlo v 18. století víceméně… Až nezvykle honosná barokní hradní kaple Obrácení sv. Pavla zaujme každého ihned svou bohatou freskovou výzdobou. Fresky – nebo nástropní a nástěnné malby - pocházejí z roku 1716 a jejich autorem je brněnský malíř období vrcholného baroka František Řehoř Ignác Eckstein. Tento významný představitel moravské kvadraturní malby počátku 18. století vycházel ve své tvorbě především z Andrey Pozza, italského malíře, dekorativního umělce a teoretika barokního umění. S jeho prací se můžeme – kromě hradu Pernštejn – setkat například v Brně, na Velehradě, v Krnově, polském Krakově nebo ukrajinském Lvově. Kaple se nachází mimo hradní palác a je přístupná z – tuším že snad pátého – hradního nádvoří, kde je také seřadiště k prohlídce hradu. Ten byl sice postaven jako gotický a později byl renesančně přestavěn, ale dotkly se ho – přes skvěle dochovanou podobu obou uvedených stylů – také úpravy barokní. V rámci nich došlo v 18. století víceméně…