Synagoga v Bechyni Písemné záznamy o židovském obyvatelstvu v Bechyni jsou datovány na počátek 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v Široké ulici při městských hradbách a v Široké ulici byla postavena klasicistní židovská modlitebna synagoga. Synagoga v Široké ulici č.p. 48 severně od náměstí byla postavena při městských hradbách v letech 1872 - 1873 na místě bývalého obecního domu v prosté klasicistní podobě s novorománským průčelím. Synagoga byla provedena podle projektu stavitele Karla Hamera s novorománským průčelím. Do roku 1882 byla synagoga majetkem bechyňské městské obce. Roku 1904 byla v synagoze vydlážděna podlaha. Středová, 180 cm široká cesta mezi lavicemi, byla vydlážděna cementovými šestihrannými dlaždicemi šedé a černé barvy, které byly složeny do vzoru Davidovy hvězdy, zbytek plochy modlitebního sálu byl vydlážděn dlaždicemi šedé barvy. V té době pozlačovač a malíř písma Jan Šimák provedl pozlacení dřevěných okras… Písemné záznamy o židovském obyvatelstvu v Bechyni jsou datovány na počátek 16. století. Většina obyvatel byla soustředěna v Široké ulici při městských hradbách a v Široké ulici byla postavena klasicistní židovská modlitebna synagoga. Synagoga v Široké ulici č.p. 48 severně od náměstí byla postavena při městských hradbách v letech 1872 - 1873 na místě bývalého obecního domu v prosté klasicistní podobě s novorománským průčelím. Synagoga byla provedena podle projektu stavitele Karla Hamera s novorománským průčelím. Do roku 1882 byla synagoga majetkem bechyňské městské obce. Roku 1904 byla v synagoze vydlážděna podlaha. Středová, 180 cm široká cesta mezi lavicemi, byla vydlážděna cementovými šestihrannými dlaždicemi šedé a černé barvy, které byly složeny do vzoru Davidovy hvězdy, zbytek plochy modlitebního sálu byl vydlážděn dlaždicemi šedé barvy. V té době pozlačovač a malíř písma Jan Šimák provedl pozlacení dřevěných okras…