Líšnice (u Mohelnice) – kamenný milník Milník - tedy předchůdce dnešního silničního značení s udáním kilometrové vzdálenosti příslušného cíle – bývá většinou patník nebo sloup, stojící například u silnice (může to ovšem být i jiný typ komunikace, včetně vodní cesty), který označuje vzdálenost k určitému místu – tedy výchozímu bodu cesty - v mílích. Tyto ##:a href="//www.turistika.cz/mista/kamenna--2":##Kamenné##:/a:## artefakty byly používány již ve starověku a jejich jistou nevýhodou je fakt, že různých mílí máme „nepředstavitelné“ množství. Například Římané stanovili míli jako 1,483 km, tedy tisíc tzv. dvojkroků. Z tohoto dvojkroku – latinsky mille passus - vznikl i název jednotky. Řím se také mohl chlubit „nultým“ milníkem všech cest světa, tedy Zlatým milníkem na Foru Romanu. U nás tak staré milníky nemáme, ale svou historií se pyšnit mohou také. Například ten, který se nachází po pravé straně silnice vedoucí z Líšnice do „tvarůžkové metropole“ Loštic. Uvedený kamenný milník je vysoký nějakých 130… Milník - tedy předchůdce dnešního silničního značení s udáním kilometrové vzdálenosti příslušného cíle – bývá většinou patník nebo sloup, stojící například u silnice (může to ovšem být i jiný typ komunikace, včetně vodní cesty), který označuje vzdálenost k určitému místu – tedy výchozímu bodu cesty - v mílích. Tyto ##:a href="//www.turistika.cz/mista/kamenna--2":##Kamenné##:/a:## artefakty byly používány již ve starověku a jejich jistou nevýhodou je fakt, že různých mílí máme „nepředstavitelné“ množství. Například Římané stanovili míli jako 1,483 km, tedy tisíc tzv. dvojkroků. Z tohoto dvojkroku – latinsky mille passus - vznikl i název jednotky. Řím se také mohl chlubit „nultým“ milníkem všech cest světa, tedy Zlatým milníkem na Foru Romanu. U nás tak staré milníky nemáme, ale svou historií se pyšnit mohou také. Například ten, který se nachází po pravé straně silnice vedoucí z Líšnice do „tvarůžkové metropole“ Loštic. Uvedený kamenný milník je vysoký nějakých 130…