Čertova hráz na Pejškovském potoce Kousek od soutoku Maršovského a Pejškovského potoka,se na druhém jmenovaném nalézají zbytky hráze,jež byla zbudována v r.1802 za napoleonských válek,z důvodu plavení palivového dřeva pro město Brno. Jelikož za těchto dlouho probíhajících válek byly zrekvírovány veškeré povozy i s koňmi,které se používaly pro ##:a href="//www.turistika.cz/rady/doprava-":##Dopravu##:/a:## a zásobování Brna palivovým dřevem z městských lesních majetků,a do města se dřevo nějak dopravovat muselo, tak správa tehdejšího kuřimského panství zřídila v polesí Lažánky na Pejškovském potoce kamennou hráz k zadržování vody.Byla postavena v délce 32,2m a šířce u paty 9,5m a opatřena vraty na vypouštění zadržené vody,která pak sloužila k plavení palivového dříví do řeky Svratky a po ní dále do Brna. Dnes už se z hráze zachovalo pouze torzo,zarůstající okolním lesem   Kousek od soutoku Maršovského a Pejškovského potoka,se na druhém jmenovaném nalézají zbytky hráze,jež byla zbudována v r.1802 za napoleonských válek,z důvodu plavení palivového dřeva pro město Brno. Jelikož za těchto dlouho probíhajících válek byly zrekvírovány veškeré povozy i s koňmi,které se používaly pro ##:a href="//www.turistika.cz/rady/doprava-":##Dopravu##:/a:## a zásobování Brna palivovým dřevem z městských lesních majetků,a do města se dřevo nějak dopravovat muselo, tak správa tehdejšího kuřimského panství zřídila v polesí Lažánky na Pejškovském potoce kamennou hráz k zadržování vody.Byla postavena v délce 32,2m a šířce u paty 9,5m a opatřena vraty na vypouštění zadržené vody,která pak sloužila k plavení palivového dříví do řeky Svratky a po ní dále do Brna. Dnes už se z hráze zachovalo pouze torzo,zarůstající okolním lesem