Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen (09/2014) Rychlebské hory (polsky: Góry Złote) jsou pohoří ležící na česko-polské hranici v Javornickém výběžku, mající jakoby tvar vysoké boty. Hlavní hřeben se táhne směrem od městyse Bílá Voda, nejsevernějšího sídla v Javornickém výběžku, po Kladské sedlo, oddělující pohoří od Králického Sněžníku. Tato část Rychlebských hor zahrnuje podcelky: Travenská hornatina (Špičák - 957 m n. m.) a Hornolipovská hornatina (Smrk - 1 126 m n. m., Travná hora - 1 125 m n. m.).  Boční hřeben přiléhá kolmo k hlavnímu hřebeni, rozkládá se přibližně mezi obcemi Lipová-lázně a Velké Kunětice a jedná se o podcelek s názvem Sokolský hřbet (Studniční vrch - 992 m n. m.). Kdysi opuštěné pohoří ožilo po zpřístupnění státních hranic s Polskem a je oblíbené především mezi cyklisty. Přesto stále patří mezi ta méně navštěvovaná pro svoji relativně odlehlou polohu v sousedství více atraktivních a velmi… Rychlebské hory (1): Borůvková hora a Vysoký kámen (09/2014) Rychlebské hory (polsky: Góry Złote) jsou pohoří ležící na česko-polské hranici v Javornickém výběžku, mající jakoby tvar vysoké boty. Hlavní hřeben se táhne směrem od městyse Bílá Voda, nejsevernějšího sídla v Javornickém výběžku, po Kladské sedlo, oddělující pohoří od Králického Sněžníku. Tato část Rychlebských hor zahrnuje podcelky: Travenská hornatina (Špičák - 957 m n. m.) a Hornolipovská hornatina (Smrk - 1 126 m n. m., Travná hora - 1 125 m n. m.).  Boční hřeben přiléhá kolmo k hlavnímu hřebeni, rozkládá se přibližně mezi obcemi Lipová-lázně a Velké Kunětice a jedná se o podcelek s názvem Sokolský hřbet (Studniční vrch - 992 m n. m.). Kdysi opuštěné pohoří ožilo po zpřístupnění státních hranic s Polskem a je oblíbené především mezi cyklisty. Přesto stále patří mezi ta méně navštěvovaná pro svoji relativně odlehlou polohu v sousedství více atraktivních a velmi…