kostel svatého Bedřicha na Bílé Dřevěný kostel svatého Bedřicha na ##:a href="//www.turistika.cz/mista/bila":##Bílé##:/a:## ve Beskydech (národní kulturní památka) nechal v letech 1873 - 1874 vystavět kardinál Bedřich Egon lantkrabě z Fürstenberka. Původně se jednalo pouze o filiální stavbu, teprve v roce 1911 se stal kostelem farním a tehdy k němu dostavěli i sakristii za presbytářem a v přední části věž s kůrem a zvonicí. Kostel je ukázkou severské (skandinávské) sakrální architektury (inspirací byla světová výstava ve Vídni, kde stávala kopie kostelíku v Norsku), není tedy typickou karpatskou stavbou, i když způsob samotného zpracování vychází z řemeslných tradic regionu. Zajímavostí jsou např nosné sloupy z jednoho kusu dřeva (tj. každý z jednoho stromu), celoplošné krytí dvojitým šindelem a collovými fošnami, varhany z roku 1924 atp. Po levé straně vchodu stával dlouhou dobu dřevěný kříž s klekátkem a plechovým corpusem Christi. Blíže o kostele a době otevření Dřevěný kostel svatého Bedřicha na ##:a href="//www.turistika.cz/mista/bila":##Bílé##:/a:## ve Beskydech (národní kulturní památka) nechal v letech 1873 - 1874 vystavět kardinál Bedřich Egon lantkrabě z Fürstenberka. Původně se jednalo pouze o filiální stavbu, teprve v roce 1911 se stal kostelem farním a tehdy k němu dostavěli i sakristii za presbytářem a v přední části věž s kůrem a zvonicí. Kostel je ukázkou severské (skandinávské) sakrální architektury (inspirací byla světová výstava ve Vídni, kde stávala kopie kostelíku v Norsku), není tedy typickou karpatskou stavbou, i když způsob samotného zpracování vychází z řemeslných tradic regionu. Zajímavostí jsou např nosné sloupy z jednoho kusu dřeva (tj. každý z jednoho stromu), celoplošné krytí dvojitým šindelem a collovými fošnami, varhany z roku 1924 atp. Po levé straně vchodu stával dlouhou dobu dřevěný kříž s klekátkem a plechovým corpusem Christi. Blíže o kostele a době otevření