Hřbitov s kaplí sv. Cyrila a Metoděje v Červeném Kostelci Pravidelní i náhodní návštěvníci červenokosteleckého hřbitova se shodují v tom, že tento hřbitov je jedním z nejkrásnějších v republice. Svojí polohou na vrcholku návrší Chrby, nedaleko městského centra, i úpravou s množstvím zeleně je volným pokračováním Smetanových sadů. Množství hrobů s pietně udržovanou květinovou výzdobou je uvedeno pomníky a pomníčky s četnými plastikami, reliéfy a sochařskými pracemi. K věčnému odpočinku je zde uloženo množství významných rodáků a osobností města.Tento hřbitov je již třetím známým místem posledního odpočinku občanů Kostelce. Původní hřbitov obklopoval chrám sv. Jakuba Většího a zasahoval do dnešního náměstí. Hroby se zde nalézaly ještě roku 1840, kdy byl již dávno používán hřbitov druhý, na Vackově louce pod dnešním hřbitovem. Druhý hřbitov byl používán do roku 1870, přestože již roku 1862 byl z popudu faráře Františka Kernera položen základní kámen ke kapli sv. Cyrila a Metoděje na Chrbech a současně zde bylo započato se… Pravidelní i náhodní návštěvníci červenokosteleckého hřbitova se shodují v tom, že tento hřbitov je jedním z nejkrásnějších v republice. Svojí polohou na vrcholku návrší Chrby, nedaleko městského centra, i úpravou s množstvím zeleně je volným pokračováním Smetanových sadů. Množství hrobů s pietně udržovanou květinovou výzdobou je uvedeno pomníky a pomníčky s četnými plastikami, reliéfy a sochařskými pracemi. K věčnému odpočinku je zde uloženo množství významných rodáků a osobností města.Tento hřbitov je již třetím známým místem posledního odpočinku občanů Kostelce. Původní hřbitov obklopoval chrám sv. Jakuba Většího a zasahoval do dnešního náměstí. Hroby se zde nalézaly ještě roku 1840, kdy byl již dávno používán hřbitov druhý, na Vackově louce pod dnešním hřbitovem. Druhý hřbitov byl používán do roku 1870, přestože již roku 1862 byl z popudu faráře Františka Kernera položen základní kámen ke kapli sv. Cyrila a Metoděje na Chrbech a současně zde bylo započato se…