Lom Janičův vrch - přírodní památka Přírodní památka Lom Janičův vrch zaujímá celý prostor vytěženého vápencového lomu o rozloze 4,06 ha ležící v nadmořské výšce od 249 - 306 m. Nachází se východně od výrazného vápencového bradla Svatý kopeček asi 1 km od Mikulova. V místě dnešního vytěženého lomu se až do první poloviny 20. století nacházel výrazný vápencový kopec nazývaný Janičův vrch (nebo též Janičův kopec, Janišova hora, Mariánský kopec, anebo Janitschberg). Nejvyšší bod kopce ležel v nadmořské výšce 322 m a svým charakterem byl podobný ostatním vrchům vápencového bradla Pavlovských vrchů. Hlavní zastoupení zde měly panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy, ve vrcholové části i stepní lada. Během 2. poloviny 20. století však zde založený tříetážový lom v bílém masivním ernstbrunském vápenci pohltil takřka celý kopec. V roce 2004 došlo v souvislosti s ukončením těžby i k zastavení čerpání podzemní vody a tím k nastoupání hladiny podzemní vody na úroveň cca 258 m n. m. Během několika měsíců se tak vytvořilo neprůtočné… Přírodní památka Lom Janičův vrch zaujímá celý prostor vytěženého vápencového lomu o rozloze 4,06 ha ležící v nadmořské výšce od 249 - 306 m. Nachází se východně od výrazného vápencového bradla Svatý kopeček asi 1 km od Mikulova. V místě dnešního vytěženého lomu se až do první poloviny 20. století nacházel výrazný vápencový kopec nazývaný Janičův vrch (nebo též Janičův kopec, Janišova hora, Mariánský kopec, anebo Janitschberg). Nejvyšší bod kopce ležel v nadmořské výšce 322 m a svým charakterem byl podobný ostatním vrchům vápencového bradla Pavlovských vrchů. Hlavní zastoupení zde měly panonské dubohabřiny a teplomilné doubravy, ve vrcholové části i stepní lada. Během 2. poloviny 20. století však zde založený tříetážový lom v bílém masivním ernstbrunském vápenci pohltil takřka celý kopec. V roce 2004 došlo v souvislosti s ukončením těžby i k zastavení čerpání podzemní vody a tím k nastoupání hladiny podzemní vody na úroveň cca 258 m n. m. Během několika měsíců se tak vytvořilo neprůtočné…