Z Karpna zbyl jen Kostelík lesníků a myslivců Obec Karpno, chcete-li Karpów nebo Karpenstein, byste dnes ve Zlatých horách (Góry Złote) u našich severních sousedů hledali již marně. Obec zanikla, zbyl z ní pouze kostelík uprostřed lesů. Kostelík lesníků a myslivců, jak se tato sakrální památka dnes nazývá, byl postavený v roce 1872. Po více než sto dvaceti letech chátrání byl svatostánek z iniciativy preláta Stefana Witczaka „Kruszyny“ v roce 1995 zrekonstruovaný a předaný do péče lesníků a myslivců. Bezprostředně po rekonstrukci, která proběhla v rekordním čase od června do října, kardinál Henryk Gulbinowicz (wrocławský metropolita), zasvětil kostelík dne 4. listopadu 1995 Panně Marii a svatému Hubertovi, patronu myslivců. V souvislost s historií kostelíku se připomínají také léta 1981 až 1989, kdy se v jeho ruinách scházeli tehdejší polští a čeští disidenti. Z polské strany to byli aktivisté KORu a Solidarity, z české strany členové Charty 1977. Kostelík je jednolodní stavba… Obec Karpno, chcete-li Karpów nebo Karpenstein, byste dnes ve Zlatých horách (Góry Złote) u našich severních sousedů hledali již marně. Obec zanikla, zbyl z ní pouze kostelík uprostřed lesů. Kostelík lesníků a myslivců, jak se tato sakrální památka dnes nazývá, byl postavený v roce 1872. Po více než sto dvaceti letech chátrání byl svatostánek z iniciativy preláta Stefana Witczaka „Kruszyny“ v roce 1995 zrekonstruovaný a předaný do péče lesníků a myslivců. Bezprostředně po rekonstrukci, která proběhla v rekordním čase od června do října, kardinál Henryk Gulbinowicz (wrocławský metropolita), zasvětil kostelík dne 4. listopadu 1995 Panně Marii a svatému Hubertovi, patronu myslivců. V souvislost s historií kostelíku se připomínají také léta 1981 až 1989, kdy se v jeho ruinách scházeli tehdejší polští a čeští disidenti. Z polské strany to byli aktivisté KORu a Solidarity, z české strany členové Charty 1977. Kostelík je jednolodní stavba…