Přírodní památka Přebuzské vřesoviště V západní části Krušných hor, v Přebuzské hornatině a na pravé straně říčky Rolava se nachází Přebuzské vřesoviště. Oblast je velká necelých 90 hektarů (89,78 ha) a nadmořská výška tohoto místa činí 877 – 904 metrů. Přebuzské vřesoviště bylo jako přírodní památka vyhlášeno v roce 1992. Kdysi tady lidé těžili rašelinu k topení a dnes se zde ochraňuje komplex různorodých biotopů, který vznikl po těžbě rašeliny. Lze tady spatřit mocnou vrstvu neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především bříza trpasličí. V případě tohoto stromku by se mělo jednat o jeho nejzápadnější výskyt v České republice. Dále by zde pozorný turista mohl spatřit plavuň vidlačku, prstnatec listnatý, kapradinu vratičku měsíční či prhu arniku. Zvířecí říši zastupují například jelen lesní, skokan hnědý, ještěrka živorodá, čolek horský či tetřívek obecný. Okolní území není zemědělsky využíváno a tudíž i vzhledem k odlehlosti a… V západní části Krušných hor, v Přebuzské hornatině a na pravé straně říčky Rolava se nachází Přebuzské vřesoviště. Oblast je velká necelých 90 hektarů (89,78 ha) a nadmořská výška tohoto místa činí 877 – 904 metrů. Přebuzské vřesoviště bylo jako přírodní památka vyhlášeno v roce 1992. Kdysi tady lidé těžili rašelinu k topení a dnes se zde ochraňuje komplex různorodých biotopů, který vznikl po těžbě rašeliny. Lze tady spatřit mocnou vrstvu neodtěžené rašeliny s bohatými vřesovišti, na nichž roste borůvka bažinná a především bříza trpasličí. V případě tohoto stromku by se mělo jednat o jeho nejzápadnější výskyt v České republice. Dále by zde pozorný turista mohl spatřit plavuň vidlačku, prstnatec listnatý, kapradinu vratičku měsíční či prhu arniku. Zvířecí říši zastupují například jelen lesní, skokan hnědý, ještěrka živorodá, čolek horský či tetřívek obecný. Okolní území není zemědělsky využíváno a tudíž i vzhledem k odlehlosti a…