Vsetín - Dolní náměstí   Historie dolního rynku se začíná psát až od letopočtu 1650, kdy koncem 30-tileté války překročílo osídlení Vsetína řeku Bečvu a začalo se stavět také na jejím levém břehu. Do té doby se zde rozkládaly Pastviny a jen v místech, kde nyní spatříme městský zimní stadion "Na Lapači", stával už v 15.století starý mlýn, v jehož náhonu bylo vybudováno zařízení, sloužící k "lapání" ryb. Prvními osadníky nové dolní obce se stali váleční uprchlíci z okolí - (hlavně z válkou zdevastovaného "Valmezu"), kteří sem přesídlili i se svými rodinami. Brzy se toto Dolní město stává samostatnou obcí, ale s původním Vsetínem má společného rychtáře. Mezi oběma "Vsetíny" nepanovaly zrovna dobré sousedské vztahy - obyvatelé se mezi sebou škorpili o tržní práva, výši daní a pochopitelně nejvíc ze všeho o pozemky. Nadarmo se ulice, vybíhající z náměstí směrem k nádraží k jihu, dodnes nejmenuje Svárov. Emoce poněkud utichly v roce 1849, kdy se oboje…   Historie dolního rynku se začíná psát až od letopočtu 1650, kdy koncem 30-tileté války překročílo osídlení Vsetína řeku Bečvu a začalo se stavět také na jejím levém břehu. Do té doby se zde rozkládaly Pastviny a jen v místech, kde nyní spatříme městský zimní stadion "Na Lapači", stával už v 15.století starý mlýn, v jehož náhonu bylo vybudováno zařízení, sloužící k "lapání" ryb. Prvními osadníky nové dolní obce se stali váleční uprchlíci z okolí - (hlavně z válkou zdevastovaného "Valmezu"), kteří sem přesídlili i se svými rodinami. Brzy se toto Dolní město stává samostatnou obcí, ale s původním Vsetínem má společného rychtáře. Mezi oběma "Vsetíny" nepanovaly zrovna dobré sousedské vztahy - obyvatelé se mezi sebou škorpili o tržní práva, výši daní a pochopitelně nejvíc ze všeho o pozemky. Nadarmo se ulice, vybíhající z náměstí směrem k nádraží k jihu, dodnes nejmenuje Svárov. Emoce poněkud utichly v roce 1849, kdy se oboje…