Z Planici do Tamaru Přijeli jsme do Planici ke skokanským můstkům autobusem a odtud šli pěší túru krásným údolím s Julskými alpami po obou stranách. Na vrcholcích a nejen na nich byl ještě sníh. Jde se asi 4 kilometry do mírného kopce. Došli jsme k horské chatě Tamar. Kromě naší výpravy nikdo nikde. Čistý vzduch, klid, balzám pro obyvatele měst! Pramen řeky Nadiža, ke kterému jsme přišli, je vlastně vodopád, který vytéká ze skály. Z Tamaru je možné vylézt na nějaký vrchol, to už chce horolezecké vybavení. Šla jsem se ještě podívat kus výš a došla ke sněhu. Dál už vedly strmé výstupy po skalách, leze se především odtud na Javor. Stejnou cestou jsme se vraceli do Planici, z kopce se šlo rychleji. V Planici zaujmou 4 skokanské můstky, konají se tu závody v letech na lyžích.Rakušan Andreas Goldberger doletěl v roce 2000 na nejdelším můstku (190 metrů) až do vzdálenosti 225 metrů, což je vlastně světový rekord. Přijeli jsme do Planici ke skokanským můstkům autobusem a odtud šli pěší túru krásným údolím s Julskými alpami po obou stranách. Na vrcholcích a nejen na nich byl ještě sníh. Jde se asi 4 kilometry do mírného kopce. Došli jsme k horské chatě Tamar. Kromě naší výpravy nikdo nikde. Čistý vzduch, klid, balzám pro obyvatele měst! Pramen řeky Nadiža, ke kterému jsme přišli, je vlastně vodopád, který vytéká ze skály. Z Tamaru je možné vylézt na nějaký vrchol, to už chce horolezecké vybavení. Šla jsem se ještě podívat kus výš a došla ke sněhu. Dál už vedly strmé výstupy po skalách, leze se především odtud na Javor. Stejnou cestou jsme se vraceli do Planici, z kopce se šlo rychleji. V Planici zaujmou 4 skokanské můstky, konají se tu závody v letech na lyžích.Rakušan Andreas Goldberger doletěl v roce 2000 na nejdelším můstku (190 metrů) až do vzdálenosti 225 metrů, což je vlastně světový rekord.