Prachovské skály - skalní město a vyhlídky  Prachovské skály, které jsou nejnavštěvovanějším místem nedaleko Jičína, jsme navštívili již několikrát. Poprvé jsme se skalám vydali po červené značce z Pařezské Lhoty, kde jsme byli ubytováni v kempu. Prošli jsme lesem kolem zříceniny hradu Pařez až k přírodnímu koupališti U Pelíška. Odtud to byl jen kousek k Turistické chatě, kde jsme si dali skromný oběd. Z historie chaty nás zaujalo, že ji nechal postavit roku 1886 majitel místního panství Ervín Šlik jako lesní restauraci, která byla roku 1924 nahrazena chatou KČT. Po občerstvení jsme již zamířili k pokladně u pískovcového skalního města. Koupili jsme vstupenky a vkročili na území skalního města. Brzy jsme přišli na rozcestí Zadní točenice, kde jsme si zvolili krátký okruh o délce 1,5 km, na kterém nás čekalo jen jedno náročné stoupání a dvě vyhlídky. Napojili jsme se na žlutou turistickou značku a po schodišti jsme začali stoupat Myší dírou až na vyhlídku Českého ráje, kde se nám otevřel pohled do hluboké skalní arény…  Prachovské skály, které jsou nejnavštěvovanějším místem nedaleko Jičína, jsme navštívili již několikrát. Poprvé jsme se skalám vydali po červené značce z Pařezské Lhoty, kde jsme byli ubytováni v kempu. Prošli jsme lesem kolem zříceniny hradu Pařez až k přírodnímu koupališti U Pelíška. Odtud to byl jen kousek k Turistické chatě, kde jsme si dali skromný oběd. Z historie chaty nás zaujalo, že ji nechal postavit roku 1886 majitel místního panství Ervín Šlik jako lesní restauraci, která byla roku 1924 nahrazena chatou KČT. Po občerstvení jsme již zamířili k pokladně u pískovcového skalního města. Koupili jsme vstupenky a vkročili na území skalního města. Brzy jsme přišli na rozcestí Zadní točenice, kde jsme si zvolili krátký okruh o délce 1,5 km, na kterém nás čekalo jen jedno náročné stoupání a dvě vyhlídky. Napojili jsme se na žlutou turistickou značku a po schodišti jsme začali stoupat Myší dírou až na vyhlídku Českého ráje, kde se nám otevřel pohled do hluboké skalní arény…