Zlatou stezkou na Huťskou horu. Listopadové ráno na Horské Kvildě nás nevítalo zrovna přívětivě. Nu, vždyť jsme na jednom z nejchladnějších míst v zemi. Ale sluníčko postupně rozehřívalo stříbrnou jinovatku na již zežloutlých loukách, když jsme od hostince u Honesů vycházeli po zelené značce k jihu. Od pradávna tudy vedla Zlatá stezka a lze tvrdit, že některé úseky cesty nedoznaly změny po celá staletí. Louku vystřídal les a po chvíli se přiblížila i horská silnička. Vlevo od nás je mezi stromy sotva znatelný vrchol Břemena ( 1156 m.n.m.) a na stejné straně se po chvíli objevují louky. Přicházíme na rozcestí se žlutou a jsme v místech, kde stávala osada Zhůří. Bylo to několik domků a kaple. Po osadě zůstaly jen sporá torza domků. V době totality zde stála radarová stanice. Odtud již vidíme vrchol Huťské hory ( 1187 m.n. m.),na který po loukách vystupujeme. Huťská hora… Listopadové ráno na Horské Kvildě nás nevítalo zrovna přívětivě. Nu, vždyť jsme na jednom z nejchladnějších míst v zemi. Ale sluníčko postupně rozehřívalo stříbrnou jinovatku na již zežloutlých loukách, když jsme od hostince u Honesů vycházeli po zelené značce k jihu. Od pradávna tudy vedla Zlatá stezka a lze tvrdit, že některé úseky cesty nedoznaly změny po celá staletí. Louku vystřídal les a po chvíli se přiblížila i horská silnička. Vlevo od nás je mezi stromy sotva znatelný vrchol Břemena ( 1156 m.n.m.) a na stejné straně se po chvíli objevují louky. Přicházíme na rozcestí se žlutou a jsme v místech, kde stávala osada Zhůří. Bylo to několik domků a kaple. Po osadě zůstaly jen sporá torza domků. V době totality zde stála radarová stanice. Odtud již vidíme vrchol Huťské hory ( 1187 m.n. m.),na který po loukách vystupujeme. Huťská hora…