Cesta k jezeru bez života. Nádherné červencové jitro nás již zastihlo ve vlaku. Poslední přestupování na plzeňském nádraží a vlak se vydává na poslední část cesty do Třemošné. Jedeme sem poprvé a tak se těšíme na výlet neznámou krajinou. Když se chystáme k vystupování, ozývá se silný náraz a vlak prudce brzdí. Srážka s osobním autem končí smrtí řidičky a tak s ostatními cestujícími jdeme k nádraží. Část jich přechází na nedalekou silnici a my tam jdeme také. Přecházíme řeku Třemošnou a hledáme žlutou značku. V okrajové části obce ji máme a za chvíli již jdeme údolím po levém břehu řeky. Voda v řece je kalná a její vůně je tak trochu na obtíž. Přibližně po 3 km je chatová oblast, opuštěné koupaliště a starý mlýn. Přicházíme na silnici, která vede do Hromnic, ale raději dáváme přednost stinnějšímu údolí. Další shluk chat a tady značku i řeku opouštíme a pěšinkou ve stráni docházíme do obce a za čtvrthodinku se díváme na hnědočervenou hladinu jezera.  Nádherné červencové jitro nás již zastihlo ve vlaku. Poslední přestupování na plzeňském nádraží a vlak se vydává na poslední část cesty do Třemošné. Jedeme sem poprvé a tak se těšíme na výlet neznámou krajinou. Když se chystáme k vystupování, ozývá se silný náraz a vlak prudce brzdí. Srážka s osobním autem končí smrtí řidičky a tak s ostatními cestujícími jdeme k nádraží. Část jich přechází na nedalekou silnici a my tam jdeme také. Přecházíme řeku Třemošnou a hledáme žlutou značku. V okrajové části obce ji máme a za chvíli již jdeme údolím po levém břehu řeky. Voda v řece je kalná a její vůně je tak trochu na obtíž. Přibližně po 3 km je chatová oblast, opuštěné koupaliště a starý mlýn. Přicházíme na silnici, která vede do Hromnic, ale raději dáváme přednost stinnějšímu údolí. Další shluk chat a tady značku i řeku opouštíme a pěšinkou ve stráni docházíme do obce a za čtvrthodinku se díváme na hnědočervenou hladinu jezera.