Dvořákovo náměstí (nebo sad?) Poněkud zapomenutý park, snad protože kolem něj neprochází žádná významnější komunikace. I uváděným názvem se nemůže rozhodnout, zda jde o náměstí nebo o prak. Městský web totiž popisuje lokalitu jako sady, nicméně označení na mapách praví, že jde o Dvořákovo náměstí. A stejnou informaci se dozvíme i z uličních tabulek. Klidně by se však mohl jmenovat u vrbiček. Snad každého návštěvníka totiž téměř ihned zaujmou smuteční vrby u okrajů parku, je jich celkem asi 5. Podle údajů největší strom parku, jílovec maďal (tedy po našemu kaštan) má obvod přes 300 cm. Mimo to by se tu měly vyskytovat další vzrostlé druhy jako cypříšek hrachonosný, tis červený, jalovec čínský nebo lípa srdčitá javor mléč. Park neměl předchůdce v podobě nějaké zahrady, nebo hřbitova, ale vznikl takřka na zelené louce ve 20. letech 20. století na bývalé louce mezi nově vzniklými ulicemi Rossegasse (severní strana) a Mariengasse na jižní straně, tedy mezi Růžovou a… Poněkud zapomenutý park, snad protože kolem něj neprochází žádná významnější komunikace. I uváděným názvem se nemůže rozhodnout, zda jde o náměstí nebo o prak. Městský web totiž popisuje lokalitu jako sady, nicméně označení na mapách praví, že jde o Dvořákovo náměstí. A stejnou informaci se dozvíme i z uličních tabulek. Klidně by se však mohl jmenovat u vrbiček. Snad každého návštěvníka totiž téměř ihned zaujmou smuteční vrby u okrajů parku, je jich celkem asi 5. Podle údajů největší strom parku, jílovec maďal (tedy po našemu kaštan) má obvod přes 300 cm. Mimo to by se tu měly vyskytovat další vzrostlé druhy jako cypříšek hrachonosný, tis červený, jalovec čínský nebo lípa srdčitá javor mléč. Park neměl předchůdce v podobě nějaké zahrady, nebo hřbitova, ale vznikl takřka na zelené louce ve 20. letech 20. století na bývalé louce mezi nově vzniklými ulicemi Rossegasse (severní strana) a Mariengasse na jižní straně, tedy mezi Růžovou a…