Podněsteří - skanzen socialismu nebo široká ruská duše? K cestě do Tiraspolu jsem se odhodlal v červenci 2009, kdy los přiřkl Slavii v předkole ligy mistrů tamější Šeriff. „Odhodlal“ nepíšu náhodou. Nechtěl jsem cestovat letadlem, protože výprava hráčů i s fanoušky byla ubytována v Kišiněvě, do Tiraspolu jela jenom na zápas a bezprostředně po utkání se vracela, takže bych z města nic neviděl. V té době bylo, a vlastně i ještě dnes je, módní psát o Podněsteří jako o skanzenu komunismu, kde panuje diktatura srovnatelná se Severní Koreou, Kubou nebo Běloruskem. Pokud jsem nalezl na internetu nějaký cestopis o Podněsteří, tak v něm autor neopomněl barvitě líčit potíže při překročení hranic spojené s několikahodinovými výslechy podezíravých policistů, kteří v každém zahraničním turistovi vidí špiona. Není proto divu, že jsem žádného… K cestě do Tiraspolu jsem se odhodlal v červenci 2009, kdy los přiřkl Slavii v předkole ligy mistrů tamější Šeriff. „Odhodlal“ nepíšu náhodou. Nechtěl jsem cestovat letadlem, protože výprava hráčů i s fanoušky byla ubytována v Kišiněvě, do Tiraspolu jela jenom na zápas a bezprostředně po utkání se vracela, takže bych z města nic neviděl. V té době bylo, a vlastně i ještě dnes je, módní psát o Podněsteří jako o skanzenu komunismu, kde panuje diktatura srovnatelná se Severní Koreou, Kubou nebo Běloruskem. Pokud jsem nalezl na internetu nějaký cestopis o Podněsteří, tak v něm autor neopomněl barvitě líčit potíže při překročení hranic spojené s několikahodinovými výslechy podezíravých policistů, kteří v každém zahraničním turistovi vidí špiona. Není proto divu, že jsem žádného…