Krušná hora Mapa          33        C5 stopy po důlní činnosti Nejvyšší bod tzv. Hudlické vrchoviny. Z geologického hlediska je podloží složeno z křemenců a břidlic z ordoviku. Na hoře (609 m.n.m.) a v jejím blízkém okolí se nachází mnoho pozůstatků po bývalé důlní činnosti. Těžba železné rudy probíhala již v období keltského osídlení a tedy někdy kolem 6. až 3. století př.n.l. Tehdy se ruda zpracovávala na nedalekém hradišti u Stradonic. Nacházejí se zde staré štoly dolu Krušná hora a Gabriela. Odtud bývala vytěžená ruda dopravována do královédvorských železáren většinou za pomoci visuté lanovky, jejíž pozůstatky jsou občas někde patrné, neboť zanikla v 60. letech minulého století. Původně byly stožáry dřevěné a později byly nahrazovány kovovými. Zdejší lanovka náležela do soustavy poberounských lanovek, které do Králova Dvora dopravovaly nejen železnou rudu, ale také vápenec do cementárny a… Mapa          33        C5 stopy po důlní činnosti Nejvyšší bod tzv. Hudlické vrchoviny. Z geologického hlediska je podloží složeno z křemenců a břidlic z ordoviku. Na hoře (609 m.n.m.) a v jejím blízkém okolí se nachází mnoho pozůstatků po bývalé důlní činnosti. Těžba železné rudy probíhala již v období keltského osídlení a tedy někdy kolem 6. až 3. století př.n.l. Tehdy se ruda zpracovávala na nedalekém hradišti u Stradonic. Nacházejí se zde staré štoly dolu Krušná hora a Gabriela. Odtud bývala vytěžená ruda dopravována do královédvorských železáren většinou za pomoci visuté lanovky, jejíž pozůstatky jsou občas někde patrné, neboť zanikla v 60. letech minulého století. Původně byly stožáry dřevěné a později byly nahrazovány kovovými. Zdejší lanovka náležela do soustavy poberounských lanovek, které do Králova Dvora dopravovaly nejen železnou rudu, ale také vápenec do cementárny a…