V Dole – pokračování bledulových závějí Krajinný a morfologický celek Zábřežské vrchoviny je relativně opomíjenou (turisticky) oblastí, zejména návštěvníky z odlehlejších míst. Místní přece jen do některých koutů rádi zavítají. Samozřejmě značně exponovaná je jižní část vrchoviny, zvaná Bouzovská – logicky nejen kvůli vyhledávanému hradu, ale i atraktivní přírodě (Javoříčko). Střední část zv. Mírovská je poměrně poklidná vysočina ovšem nejsevernější část Zábřežské vrchoviny – Drozdovská má místy téměř horský charakter. Je to dáno absolutní výškou (Lázek – 714 m) a i blízkostí vyšších hor (Orlické hory – Bukovohorská hornatina) do kterých přechází. Poměrně značně zaříznutá údolí potoků a říček pak dávají Drozdovské vrchovině slušnou výškovou členitost. Jedním z takových potoků je v severozápadní části vrchoviny Hraniční potok, který pramení pod Horními Heřmanicemi a jejich osadou Chudoba. Název potoka zřejmě naznačuje, že nedaleko prochází zemská hranice mezi Čechami a… Krajinný a morfologický celek Zábřežské vrchoviny je relativně opomíjenou (turisticky) oblastí, zejména návštěvníky z odlehlejších míst. Místní přece jen do některých koutů rádi zavítají. Samozřejmě značně exponovaná je jižní část vrchoviny, zvaná Bouzovská – logicky nejen kvůli vyhledávanému hradu, ale i atraktivní přírodě (Javoříčko). Střední část zv. Mírovská je poměrně poklidná vysočina ovšem nejsevernější část Zábřežské vrchoviny – Drozdovská má místy téměř horský charakter. Je to dáno absolutní výškou (Lázek – 714 m) a i blízkostí vyšších hor (Orlické hory – Bukovohorská hornatina) do kterých přechází. Poměrně značně zaříznutá údolí potoků a říček pak dávají Drozdovské vrchovině slušnou výškovou členitost. Jedním z takových potoků je v severozápadní části vrchoviny Hraniční potok, který pramení pod Horními Heřmanicemi a jejich osadou Chudoba. Název potoka zřejmě naznačuje, že nedaleko prochází zemská hranice mezi Čechami a…