Lom na Zbové Sice nevysoký, nicméně významný vrchol světové pověsti. Patří k nejjižnějším vrcholům Branenské vrchoviny, tj. střední části Hanušovické vrchoviny, jižního podhůří Hrubého Jeseníku. Tím vůbec nejjižnějším vrcholem této části by mohla být Brousná (či Brusná u Bludova), ale ta nedosahuje ani 400 m (390). Zbová svou výškou 446 m vypadá přeci jen důstojněji. A čím že je tedy hora tak významná? Vzhledem ke své relativní malosti je její vrchol tvořen překvapivě rozsáhlým pásmem skalisek, které se táhnou přes vrchol zhruba v jeho ose východ – západ v délce cca 200-300 m. Vzhledem k výšce vrcholu se nejedná o sice nijak vysoké stěny, nicméně značná členitost i strmé svahy u vrcholu nabízejí i leckdy skalní stěny s výškou 8 i více metrů v patrech nad sebou i s celkovým převýšením nad 20-30m. Skalnatá hora byla dlouho využívaná jako zdroj stavebního kamene, v severním svahu zeje obrovská díra po dnes již neužívaném lomu. Jak vypadala hora v této části se tedy můžeme dohadovat.… Sice nevysoký, nicméně významný vrchol světové pověsti. Patří k nejjižnějším vrcholům Branenské vrchoviny, tj. střední části Hanušovické vrchoviny, jižního podhůří Hrubého Jeseníku. Tím vůbec nejjižnějším vrcholem této části by mohla být Brousná (či Brusná u Bludova), ale ta nedosahuje ani 400 m (390). Zbová svou výškou 446 m vypadá přeci jen důstojněji. A čím že je tedy hora tak významná? Vzhledem ke své relativní malosti je její vrchol tvořen překvapivě rozsáhlým pásmem skalisek, které se táhnou přes vrchol zhruba v jeho ose východ – západ v délce cca 200-300 m. Vzhledem k výšce vrcholu se nejedná o sice nijak vysoké stěny, nicméně značná členitost i strmé svahy u vrcholu nabízejí i leckdy skalní stěny s výškou 8 i více metrů v patrech nad sebou i s celkovým převýšením nad 20-30m. Skalnatá hora byla dlouho využívaná jako zdroj stavebního kamene, v severním svahu zeje obrovská díra po dnes již neužívaném lomu. Jak vypadala hora v této části se tedy můžeme dohadovat.…