Hradec Králové – Šatlavské sluneční hodiny Při rekonstrukci bývalého civilního soudu a městské šatlavy v Dlouhé ulici v historickém jádru města namaloval v listopadu roku 2007 pan Bohuslav Černý na jižní fasádu v atriu sluneční hodiny o velikosti 210 cm x 210 cm.  Číselník s ryskami vymezuje dobu, po kterou na něj ukazatel vrhá stín. Diskuze vyvolává římská číslice IIII. Ve své době se takto čtyřka psávala. Dnes bychom ji napsali ve tvaru IV. Základními astronomickými kalendářními údaji na slunečních hodinách jsou datové křivky (hyperbola a mezilehlá přímka), které vyznačují nulovou, maximální a minimální deklinaci slunce. Nulová deklinace nastává v okamžiku rovnodennosti (datová křivka má tvar přímky). Maximální deklinace nastane za letního, minimální deklinace za zimního slunovratu (datová křivka má tvar dolní, respektive horní části hyperboly). U datových křivek je napsán datum a nakreslen symbol zvířetníkového znamení.  A jak je to s přesností slunečních hodin? … Při rekonstrukci bývalého civilního soudu a městské šatlavy v Dlouhé ulici v historickém jádru města namaloval v listopadu roku 2007 pan Bohuslav Černý na jižní fasádu v atriu sluneční hodiny o velikosti 210 cm x 210 cm.  Číselník s ryskami vymezuje dobu, po kterou na něj ukazatel vrhá stín. Diskuze vyvolává římská číslice IIII. Ve své době se takto čtyřka psávala. Dnes bychom ji napsali ve tvaru IV. Základními astronomickými kalendářními údaji na slunečních hodinách jsou datové křivky (hyperbola a mezilehlá přímka), které vyznačují nulovou, maximální a minimální deklinaci slunce. Nulová deklinace nastává v okamžiku rovnodennosti (datová křivka má tvar přímky). Maximální deklinace nastane za letního, minimální deklinace za zimního slunovratu (datová křivka má tvar dolní, respektive horní části hyperboly). U datových křivek je napsán datum a nakreslen symbol zvířetníkového znamení.  A jak je to s přesností slunečních hodin? …