Vítošov - lom Obrovský trojúhelník, spíše lichoběžník na východní straně širokého údolí Moravy, tedy útvaru Mohelnické brázdy v severozápadním cípu Olomouckého kraje, je neklamným znamením, že jste někde u Zábřeha. Nepřehlédnutelná stěna je tak i výtečným orientačním bodem. Ano jde o jeden z největších moravských lomů Vítošov. Obrovské ložisko vápence prozrazuje, že zde v dávných dobách ležel záliv nějakého tropického moře, v kterém se usazovaly schránky živočichů, aby z nich po věcích vznikla těžená hornina. Odhadované stáří je devonské až předdvonské. Vápenec je provázen karbonátovými horninami skupiny Branné, jsou navíc i mírně přeměněné, jsou pak označované jako kalcitické mramory. Západní svah Úsovské pahorkatiny v délce cca 3km zhruba mezi obcemi Lesnice až ##:a href="//www.turistika.cz/mista/hrabova":##Hrabová##:/a:## tvoří naleziště vápence. Již někdy v 15. století zde bylo otevřeno několik lomů, v kterých se těžilo ručně až do 19.… Obrovský trojúhelník, spíše lichoběžník na východní straně širokého údolí Moravy, tedy útvaru Mohelnické brázdy v severozápadním cípu Olomouckého kraje, je neklamným znamením, že jste někde u Zábřeha. Nepřehlédnutelná stěna je tak i výtečným orientačním bodem. Ano jde o jeden z největších moravských lomů Vítošov. Obrovské ložisko vápence prozrazuje, že zde v dávných dobách ležel záliv nějakého tropického moře, v kterém se usazovaly schránky živočichů, aby z nich po věcích vznikla těžená hornina. Odhadované stáří je devonské až předdvonské. Vápenec je provázen karbonátovými horninami skupiny Branné, jsou navíc i mírně přeměněné, jsou pak označované jako kalcitické mramory. Západní svah Úsovské pahorkatiny v délce cca 3km zhruba mezi obcemi Lesnice až ##:a href="//www.turistika.cz/mista/hrabova":##Hrabová##:/a:## tvoří naleziště vápence. Již někdy v 15. století zde bylo otevřeno několik lomů, v kterých se těžilo ručně až do 19.…