Ravenna – chrám sv. Františka (Basilica / chiesa di San Francesco) Tento pozoruhodný chrám, nacházející se na stejnojmenném náměstí, se postupně vypracoval na post mé zřejmě nejoblíbenější ravennské památky. Možná i proto, že ta kvanta pestrobarevné unescové mozaiky nemohou také bavit donekonečna. Jedná se však rovněž o raně křesťanskou stavbu, jejíž budování bylo zahájeno někdy v polovině 5. století. Chrám byl původně zasvěcen apoštolům Petrovi a Pavlovi a později sv. Petrovi (San Pietro Maggiore). Dnešní název klášterního kostela odkazuje na řád františkánských řeholníků, kteří zde přebývali v letech 1261 až 1810, a poté znovu od roku 1949 až po současnost. Ze zcela původní stavby se toho však dochovalo velmi málo, protože tento chrám byl často přestavován. Radikální změny jej zasáhly zejména na přelomu 9. a 10. století – tedy v době, kdy byla postavena současná zvonice a stržena většina původní stavby – a na konci 18. století, přesněji v roce 1793 (arch. Peter Zumaglini). V průběhu 17. a 18. století se také v kostele objevily prvky… Tento pozoruhodný chrám, nacházející se na stejnojmenném náměstí, se postupně vypracoval na post mé zřejmě nejoblíbenější ravennské památky. Možná i proto, že ta kvanta pestrobarevné unescové mozaiky nemohou také bavit donekonečna. Jedná se však rovněž o raně křesťanskou stavbu, jejíž budování bylo zahájeno někdy v polovině 5. století. Chrám byl původně zasvěcen apoštolům Petrovi a Pavlovi a později sv. Petrovi (San Pietro Maggiore). Dnešní název klášterního kostela odkazuje na řád františkánských řeholníků, kteří zde přebývali v letech 1261 až 1810, a poté znovu od roku 1949 až po současnost. Ze zcela původní stavby se toho však dochovalo velmi málo, protože tento chrám byl často přestavován. Radikální změny jej zasáhly zejména na přelomu 9. a 10. století – tedy v době, kdy byla postavena současná zvonice a stržena většina původní stavby – a na konci 18. století, přesněji v roce 1793 (arch. Peter Zumaglini). V průběhu 17. a 18. století se také v kostele objevily prvky…