Bagnacavallo - kostel sv. Františka (Tempio di San Francesco) Jednou z mnoha barokizovaných památek sedmnáctitisícového severoitalského města Bagnacavallo je klášterní komplex sv. Františka, který je nejstarší stavbou tohoto typu v Bagnacavallu. První historické záznamy o něm pocházejí z období okolo roku 1270, kdy byl klášterní kostel - v románsko-gotickém slohu – postaven vedle kláštera, existujícího již přibližně dvě desetiletí. Celý františkánský komplex byl následně opakovaně restaurován a rozšiřován a teprve v roce 1789 dostane architekt Gioacchino Tomba pokyn k úpravě kostela do dnešní podoby. Po dlouhých letech devastace – tedy období 1875 až 1959 – kdy je komplex využíván jako veřejná škola, dochází k částečné rekonstrukci někdejších klášterních budov a dnes jsou tyto využívány jako mládežnické ubytovny. Kostel sv. Františka však nadále zdobí četná a cenná umělecká díla. Za zmínku stojí minimálně kaple Blahoslavené Panny Marie Jeruzalémské s ikonou z II. poloviny 15. století a pozoruhodným barokním oltářem Tomassa… Jednou z mnoha barokizovaných památek sedmnáctitisícového severoitalského města Bagnacavallo je klášterní komplex sv. Františka, který je nejstarší stavbou tohoto typu v Bagnacavallu. První historické záznamy o něm pocházejí z období okolo roku 1270, kdy byl klášterní kostel - v románsko-gotickém slohu – postaven vedle kláštera, existujícího již přibližně dvě desetiletí. Celý františkánský komplex byl následně opakovaně restaurován a rozšiřován a teprve v roce 1789 dostane architekt Gioacchino Tomba pokyn k úpravě kostela do dnešní podoby. Po dlouhých letech devastace – tedy období 1875 až 1959 – kdy je komplex využíván jako veřejná škola, dochází k částečné rekonstrukci někdejších klášterních budov a dnes jsou tyto využívány jako mládežnické ubytovny. Kostel sv. Františka však nadále zdobí četná a cenná umělecká díla. Za zmínku stojí minimálně kaple Blahoslavené Panny Marie Jeruzalémské s ikonou z II. poloviny 15. století a pozoruhodným barokním oltářem Tomassa…