Ravenna – mauzoleum Gally Placidie (Mausoleo di Galla Placidia) Mauzoleum „samozvané císařovny“ Gally Placidie patří k nejmenším ravennským raně-křesťanským památkám na seznamu UNESCO, ale určitě současně také k těm nejkrásnějším, nejmagičtějším a nejnavštěvovanějším. A také nejtajuplnějším, protože názory na vznik této stavby i její pohnutou historii se mnohdy výrazně liší. Galla Placidia žila v letech 392 (uvádí se ovšem i 386 nebo 388) až 450 (ale múžete se dočíst i údaj 452) a byla sestrou římského císaře Honoria, který z Raveny v roce 402 vytvořil hlavní město Západořímské říše. Místo svého posledního odpočinku na půdorysu ve tvaru malého latinského kříže si nechala postavit sama v letech 425 až 450. Mauzoleum však ke svému účelu využito nebylo, protože císařovna zemřela a byla pohřbena roku 450 v Římě. Nyní samostatná budova pak měla být spojena s jižní stranou dnes již neexistujícího kostela sv. Kříže, z něhož se zachovala jen – archeology odkrytá – část základů. A je docela možné, že mauzoleum bylo jen kaplí… Mauzoleum „samozvané císařovny“ Gally Placidie patří k nejmenším ravennským raně-křesťanským památkám na seznamu UNESCO, ale určitě současně také k těm nejkrásnějším, nejmagičtějším a nejnavštěvovanějším. A také nejtajuplnějším, protože názory na vznik této stavby i její pohnutou historii se mnohdy výrazně liší. Galla Placidia žila v letech 392 (uvádí se ovšem i 386 nebo 388) až 450 (ale múžete se dočíst i údaj 452) a byla sestrou římského císaře Honoria, který z Raveny v roce 402 vytvořil hlavní město Západořímské říše. Místo svého posledního odpočinku na půdorysu ve tvaru malého latinského kříže si nechala postavit sama v letech 425 až 450. Mauzoleum však ke svému účelu využito nebylo, protože císařovna zemřela a byla pohřbena roku 450 v Římě. Nyní samostatná budova pak měla být spojena s jižní stranou dnes již neexistujícího kostela sv. Kříže, z něhož se zachovala jen – archeology odkrytá – část základů. A je docela možné, že mauzoleum bylo jen kaplí…