Ravenna – bazilika sv. Vitala (Basilica di San Vitale) Jestliže je Ravenna právem považována za světové hlavní město mozaiky v raně křesťanském umění – což patřičně ocenila i organizace UNESCO výběrem zdejších památek na svůj seznam kulturního dědictví - tak bazilika San Vitale patří bezesporu k nejvýznamnějším a nejkrásnějším z nich.  Osmiboký chrám založil Julianus Argentarius - bohatý ravennský bankéř a mecenáš umění, který je zobrazen na mozaice v apsidě mezi biskupem Ecclesiem a císařem Justinianem - a právě biskup Ecclesius roku 525. Slavnostně ji vysvětil arcibiskup Maximian v roce 548. Ve skutečnosti však byla bazilika zcela dokončena až v 18. století. I u této stavby hraje prim vliv orientálního – tedy byzantského - umění , což je typickým znakem většiny historických budov v Ravenně. I zde tedy dochází ke splynutí prvků umění východu se západní tradicí. Přitom mozaiková výzdoba baziliky vyjadřuje ideologii a náboženské přesvědčení éry východořímského císaře Justiniana, zvaného Veliký. Typické rozdělení… Jestliže je Ravenna právem považována za světové hlavní město mozaiky v raně křesťanském umění – což patřičně ocenila i organizace UNESCO výběrem zdejších památek na svůj seznam kulturního dědictví - tak bazilika San Vitale patří bezesporu k nejvýznamnějším a nejkrásnějším z nich.  Osmiboký chrám založil Julianus Argentarius - bohatý ravennský bankéř a mecenáš umění, který je zobrazen na mozaice v apsidě mezi biskupem Ecclesiem a císařem Justinianem - a právě biskup Ecclesius roku 525. Slavnostně ji vysvětil arcibiskup Maximian v roce 548. Ve skutečnosti však byla bazilika zcela dokončena až v 18. století. I u této stavby hraje prim vliv orientálního – tedy byzantského - umění , což je typickým znakem většiny historických budov v Ravenně. I zde tedy dochází ke splynutí prvků umění východu se západní tradicí. Přitom mozaiková výzdoba baziliky vyjadřuje ideologii a náboženské přesvědčení éry východořímského císaře Justiniana, zvaného Veliký. Typické rozdělení…