Světlonoši na hradeckém nádraží Při pohledu na budovu hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové si každý zcela jistě všimne sousoší světlonošů. Ne každý však tuší, proč tito nosiči světla byli na střechu nádraží instalováni. Pokusím se to vysvětlit v tomto článku. Sousoší světlonošů (tvoří jej dva běžci s pochodněmi a okřídlené kolo) od hradeckého sochaře Josefa Škody (1901 – 1949) zdobí jižní část nádražní budovy již téměř osmdesát let. Budova hlavního vlakového nádraží byla postavená v letech 1930 – 1935 podle návrhu architektů bratří Václava a Jana Reichlových. Slavnostně byla otevřená 5. května 1935. Akademický sochař Josef Škoda zanechal po sobě v Hradci Králové několik uměleckých děl (například sochu Jana Žižky, Ladislava Jana Pospíšila, Boženy Němcové, postavy koželuhů … ). O jednom jeho díle píši v článku Dříve kontroverzní sousoší Soutok Labe s Orlicí, ve kterém se… Při pohledu na budovu hlavního vlakového nádraží v Hradci Králové si každý zcela jistě všimne sousoší světlonošů. Ne každý však tuší, proč tito nosiči světla byli na střechu nádraží instalováni. Pokusím se to vysvětlit v tomto článku. Sousoší světlonošů (tvoří jej dva běžci s pochodněmi a okřídlené kolo) od hradeckého sochaře Josefa Škody (1901 – 1949) zdobí jižní část nádražní budovy již téměř osmdesát let. Budova hlavního vlakového nádraží byla postavená v letech 1930 – 1935 podle návrhu architektů bratří Václava a Jana Reichlových. Slavnostně byla otevřená 5. května 1935. Akademický sochař Josef Škoda zanechal po sobě v Hradci Králové několik uměleckých děl (například sochu Jana Žižky, Ladislava Jana Pospíšila, Boženy Němcové, postavy koželuhů … ). O jednom jeho díle píši v článku Dříve kontroverzní sousoší Soutok Labe s Orlicí, ve kterém se…