Vrch Violík (1.472 m.n.m.) - další z krkonošských tisícovek Kopec Violík by měl být možná vzhledem ke své nadmořské výšce 1.472 metrů nazýván vrcholem. Jedná se však o kuželovitý suk či výrazné žulové skalisko, které vyčnívá z plochého hřbetu. Okolo vrcholu s geodetickým bodem jsou menší kameny i větší balvany, v zimě romanticky ozdobené sněhem a námrazou.   Z Violíku je velmi dobrý rozhled, který by si měl člověk užívat pouze ze spodních partií, jelikož vlastní skála je součástí I. zóny KRNAP, a proto je nepřístupná. Člověk se může rozhlížet po Krkonoších, vidět jsou také Jizerské hory a nakouknout může i do Polska. Violík se totiž nachází na hranici s Polskem a proto na některých mapách či ukazatelích je také polský název Łabski Szczyt.   Na jihozápad se terén mírně svažuje směrem k Labské louce s pramenem Labe. Okolo kopce se ve vyšších partiích nacházejí smilkové trávníky (Smilka tuhá je běžný druh chudých kyselých trávníků), o něco níže se objevuje kleč.   Na jižní straně, v… Kopec Violík by měl být možná vzhledem ke své nadmořské výšce 1.472 metrů nazýván vrcholem. Jedná se však o kuželovitý suk či výrazné žulové skalisko, které vyčnívá z plochého hřbetu. Okolo vrcholu s geodetickým bodem jsou menší kameny i větší balvany, v zimě romanticky ozdobené sněhem a námrazou.   Z Violíku je velmi dobrý rozhled, který by si měl člověk užívat pouze ze spodních partií, jelikož vlastní skála je součástí I. zóny KRNAP, a proto je nepřístupná. Člověk se může rozhlížet po Krkonoších, vidět jsou také Jizerské hory a nakouknout může i do Polska. Violík se totiž nachází na hranici s Polskem a proto na některých mapách či ukazatelích je také polský název Łabski Szczyt.   Na jihozápad se terén mírně svažuje směrem k Labské louce s pramenem Labe. Okolo kopce se ve vyšších partiích nacházejí smilkové trávníky (Smilka tuhá je běžný druh chudých kyselých trávníků), o něco níže se objevuje kleč.   Na jižní straně, v…