kříž kardinála Bedřicha na Hamrech-Kožušance V době, kdy ještě stála železniční stanice Hutě pod Smrkem, vedla k později přehradou Šance zatopenému údolí ze sedla pod vrcholem Smrk zelená lesní cesta přes vrchol Kyčerová tzv. Hutským polesím. Z níže položených míst zůstala stát jediná část osady Hutě, Kožušanka. V ní stojí mohutný litinový kříž, pomalu poslední památka na zatopenou část osady a jejich obyvatel. Když se v roce 1853 stal arcibiskupem v Olomouci Bedřich (Friedrich) z Fürstenbergu, pozdější kardinál, rád cestoval do hor, jaké Hukvalskému panství patřily. Do své smrti v roce 1892 na Hukvaldech založil v téhle části Olomouckého arcibiskupství mnoho křížů, kaplí nebo kostelů (např. dřevěný sv. Bedřicha na Bílé). Jedním z nich je i jednoduchý železný kříž z roku 1860 s kamenným podstavcem a masivním ořetězením s nápisem „Ke cti a slávě Boží dal postaviti arcibiskup Bedřich kardinál Fürstenberg v roce 1860“. Kříž je udržovaný, ale navzdory stáří není památkově chráněný a v infomacích obce ##:a href="//www… V době, kdy ještě stála železniční stanice Hutě pod Smrkem, vedla k později přehradou Šance zatopenému údolí ze sedla pod vrcholem Smrk zelená lesní cesta přes vrchol Kyčerová tzv. Hutským polesím. Z níže položených míst zůstala stát jediná část osady Hutě, Kožušanka. V ní stojí mohutný litinový kříž, pomalu poslední památka na zatopenou část osady a jejich obyvatel. Když se v roce 1853 stal arcibiskupem v Olomouci Bedřich (Friedrich) z Fürstenbergu, pozdější kardinál, rád cestoval do hor, jaké Hukvalskému panství patřily. Do své smrti v roce 1892 na Hukvaldech založil v téhle části Olomouckého arcibiskupství mnoho křížů, kaplí nebo kostelů (např. dřevěný sv. Bedřicha na Bílé). Jedním z nich je i jednoduchý železný kříž z roku 1860 s kamenným podstavcem a masivním ořetězením s nápisem „Ke cti a slávě Boží dal postaviti arcibiskup Bedřich kardinál Fürstenberg v roce 1860“. Kříž je udržovaný, ale navzdory stáří není památkově chráněný a v infomacích obce ##:a href="//www…