Čertova hora (1.020,5 m.n.m.) - nejzápadnější tisícovka Krkonoš Čertova hora kdysi vyrostla do nadmořské výšky 1.020,5 metru. Nejvyšší samozřejmě tudíž ve zdejším pohoří není, ale svoje „nej“ má. Jedná se totiž o nejzápadnější tisícovku Krkonoš.   Kdo se na Čertovu horu vydá, měl by vědět, že ho nečeká návštěva žádného pustého místa. Zalesněná vrcholová plošina se totiž nachází mezi dvěma lyžařskými středisky. Severně směrem do centra Harrachova a severovýchodně směr Rýžoviště. Z centra Harrachova sem vede zelená turistická značka, ze které je potřeba odbočit u rozcestí „Pod Čertovou horou“ na modrou značku. Já jsem přišel po modré od Studenova okolo zajímavého skalního výchozu jménem Janova skála (1.002 m.n.m.).   Známé rozcestí Studenov leží na křižovatce několika turistických cest. Já jsem si k němu vyšlápl celkem „pěkný“ kopec po zelené z Horní Rokytnice. Dále sem vede taktéž do kopce žlutá značka z Dolní Rokytnice či stejné barvy cesta z Rýžoviště. Jediné putování po modré je… Čertova hora kdysi vyrostla do nadmořské výšky 1.020,5 metru. Nejvyšší samozřejmě tudíž ve zdejším pohoří není, ale svoje „nej“ má. Jedná se totiž o nejzápadnější tisícovku Krkonoš.   Kdo se na Čertovu horu vydá, měl by vědět, že ho nečeká návštěva žádného pustého místa. Zalesněná vrcholová plošina se totiž nachází mezi dvěma lyžařskými středisky. Severně směrem do centra Harrachova a severovýchodně směr Rýžoviště. Z centra Harrachova sem vede zelená turistická značka, ze které je potřeba odbočit u rozcestí „Pod Čertovou horou“ na modrou značku. Já jsem přišel po modré od Studenova okolo zajímavého skalního výchozu jménem Janova skála (1.002 m.n.m.).   Známé rozcestí Studenov leží na křižovatce několika turistických cest. Já jsem si k němu vyšlápl celkem „pěkný“ kopec po zelené z Horní Rokytnice. Dále sem vede taktéž do kopce žlutá značka z Dolní Rokytnice či stejné barvy cesta z Rýžoviště. Jediné putování po modré je…