Hraniční kámen Oppersdorfů Na Samčankách, osadě v centru Starých Hamer, stojí vedle školy, obchodu a obecního úřadu vedle arcibiskupského kříže hraniční kámen. Přemístili jej sem z Černé, kde v 17. století určoval hranici Slezska a Moravy. Ve 20. století většinu těchto cenných kamenů rozkradli "sběratelé", zachovaly se především ty na Samčance a ve Frýdlantě (pension Letohrádek). Oba pochází z roku 1669, jak ostatně dokládá nápis. Majitelem panství na Těšínsku a v okolí u hranic s Moravou byl tehdy František Eusebius /1623 - 1691/. Na kameni je tak uvedeno jeho jméno i území, jaká vlastnil (Hlohov, Frýdek, Ratiboř) a spravoval (Opolí). V 17. století byly hranice na Černé ##:a href="//www.turistika.cz/mista/ostravice":##Ostravici##:/a:## zdrojem velkého neklidu mezi oběma zeměmi a ty, které zůstaly na svých původních místech, zachránila především neobvyklá poloha mimo tradičně uznávanou hranici. Bystřina Černá ostatně stále není přesnou moravsko-szelskou hranicí.   Na Samčankách, osadě v centru Starých Hamer, stojí vedle školy, obchodu a obecního úřadu vedle arcibiskupského kříže hraniční kámen. Přemístili jej sem z Černé, kde v 17. století určoval hranici Slezska a Moravy. Ve 20. století většinu těchto cenných kamenů rozkradli "sběratelé", zachovaly se především ty na Samčance a ve Frýdlantě (pension Letohrádek). Oba pochází z roku 1669, jak ostatně dokládá nápis. Majitelem panství na Těšínsku a v okolí u hranic s Moravou byl tehdy František Eusebius /1623 - 1691/. Na kameni je tak uvedeno jeho jméno i území, jaká vlastnil (Hlohov, Frýdek, Ratiboř) a spravoval (Opolí). V 17. století byly hranice na Černé ##:a href="//www.turistika.cz/mista/ostravice":##Ostravici##:/a:## zdrojem velkého neklidu mezi oběma zeměmi a ty, které zůstaly na svých původních místech, zachránila především neobvyklá poloha mimo tradičně uznávanou hranici. Bystřina Černá ostatně stále není přesnou moravsko-szelskou hranicí.