Rozhledna Bohušův vrch nad městem Planá Tato cihlová rozhledna stojí v nadmořské výšce 571 metrů na Bohušově vrchu, kterému se dříve říkalo Šibeniční vrch. Asi tady stávala šibenice a naposledy se odsud rozhlíželi ti, které nečekal příjemný osud. Dnes už naštěstí má zdejší rozhlížení jiné kouzlo.   Předchůdcem rozhledny byl dřevěný vyhlídkový gloriet, který zde zbudovali na přelomu 19. a 20. století. Turisty byl sice oblíben, ale ani to nezabránilo jeho postupnému chátraní. Městský okrašlovací spolek se proto rozhodl nahradit gloriet pořádnou vyhlídkovou věží. Jako v mnoha obdobných případech také zde nenašli velkorysé plány shodu s množstvím peněz. Původně uvažovaná 30 metrová výška musela být snížena. Ale i tak zde vyrostla krásná rozhledna, jejíž základní kámen byl položen 2. 12. 1908, v den 60. výročí od nástupu císaře Františka Josefa k moci.   První turisté mohli zdolat 72 kamenných schodů této cihelné rozhledny v létě roku 1909. V případě, že se unavili výstupem… Tato cihlová rozhledna stojí v nadmořské výšce 571 metrů na Bohušově vrchu, kterému se dříve říkalo Šibeniční vrch. Asi tady stávala šibenice a naposledy se odsud rozhlíželi ti, které nečekal příjemný osud. Dnes už naštěstí má zdejší rozhlížení jiné kouzlo.   Předchůdcem rozhledny byl dřevěný vyhlídkový gloriet, který zde zbudovali na přelomu 19. a 20. století. Turisty byl sice oblíben, ale ani to nezabránilo jeho postupnému chátraní. Městský okrašlovací spolek se proto rozhodl nahradit gloriet pořádnou vyhlídkovou věží. Jako v mnoha obdobných případech také zde nenašli velkorysé plány shodu s množstvím peněz. Původně uvažovaná 30 metrová výška musela být snížena. Ale i tak zde vyrostla krásná rozhledna, jejíž základní kámen byl položen 2. 12. 1908, v den 60. výročí od nástupu císaře Františka Josefa k moci.   První turisté mohli zdolat 72 kamenných schodů této cihelné rozhledny v létě roku 1909. V případě, že se unavili výstupem…