Arles – podzemní chodby (les Cryptoportiques) Slovo kryptoportikus se běžně používá  – bez rozdílu, jestli psáno s ká nebo s cé – snad ve všech jazycích světa, včetně nám blízké slovenštiny nebo polštiny. V češtině jsem však jeho výskyt nezaznamenal a nejvíce se mu snad přibližuje  výraz štolová krypta. Ani toto označení však není zcela přesné, stejně jako vysvětlení názvu ve slovenském slovníku „cudzích“ slov, který nám prozradí, že kryptoportikus je „krytá, oknami osvetlená chodba nesená stĺpmi“. Například z jazykovědy našich západních sousedů jsem se dozvěděl, že cryptoportikus je součástí technické terminologie, vzniknuvší spojením řeckého slova kryptos (skrytý) a latinského portikus (ulička). Jedná se tedy o zcela nebo částečně podzemní klenutý průchod neboli podloubí v undergroundu. V římské architektuře navíc tento prvek sloužil k vyrovnání výškových rozdílů při návrhu pevných základů nových budov a poprvé se tento termín objevuje na přelomu 2. a 1. století př.n.l. V některých případech je také docela… Slovo kryptoportikus se běžně používá  – bez rozdílu, jestli psáno s ká nebo s cé – snad ve všech jazycích světa, včetně nám blízké slovenštiny nebo polštiny. V češtině jsem však jeho výskyt nezaznamenal a nejvíce se mu snad přibližuje  výraz štolová krypta. Ani toto označení však není zcela přesné, stejně jako vysvětlení názvu ve slovenském slovníku „cudzích“ slov, který nám prozradí, že kryptoportikus je „krytá, oknami osvetlená chodba nesená stĺpmi“. Například z jazykovědy našich západních sousedů jsem se dozvěděl, že cryptoportikus je součástí technické terminologie, vzniknuvší spojením řeckého slova kryptos (skrytý) a latinského portikus (ulička). Jedná se tedy o zcela nebo částečně podzemní klenutý průchod neboli podloubí v undergroundu. V římské architektuře navíc tento prvek sloužil k vyrovnání výškových rozdílů při návrhu pevných základů nových budov a poprvé se tento termín objevuje na přelomu 2. a 1. století př.n.l. V některých případech je také docela…