Vršatec ( Retro 1984 )     Ráno při pohledu z okna zjišťuji, že je venku krásný den a tak prchám balit věci a pak jdu vedle do paneláku vzbudit kamaráda Harryho. Nacházím ho ve stádiu hluboké kocoviny a se strašlivými bolestmi hlavy. Používám všech dostupných prostředků na jeho vzkříšení a pak se vydáváme na cestu. Od nás z Brumova je to na slovenskou hranici na Holém vrchu 5 km a celkově na Podhradské skály u Vršatce asi 3 hodinky cesty. Z města vyrážíme zkratkou kolem kravína. Na to že je teprve 2.půlka května, tak slunce peče jako v létě a tak jsme moc rádi, když nás cestou předjíždí gazík a dobří lidé nám berou alespoň batohy až pod temeno Holého vrchu. My s Harrym pokračujeme jako pěšáci, ale zanedlouho máme nad sebou chladivou klenbu lesa a okolo mnoha chat - některé i s bazénky - se dostáváme i k té Gintrové, kde na nás čekají naše zavazadla. Děkujeme za jejich odvoz a protože jsme notně ušlí, tak si leháme do…     Ráno při pohledu z okna zjišťuji, že je venku krásný den a tak prchám balit věci a pak jdu vedle do paneláku vzbudit kamaráda Harryho. Nacházím ho ve stádiu hluboké kocoviny a se strašlivými bolestmi hlavy. Používám všech dostupných prostředků na jeho vzkříšení a pak se vydáváme na cestu. Od nás z Brumova je to na slovenskou hranici na Holém vrchu 5 km a celkově na Podhradské skály u Vršatce asi 3 hodinky cesty. Z města vyrážíme zkratkou kolem kravína. Na to že je teprve 2.půlka května, tak slunce peče jako v létě a tak jsme moc rádi, když nás cestou předjíždí gazík a dobří lidé nám berou alespoň batohy až pod temeno Holého vrchu. My s Harrym pokračujeme jako pěšáci, ale zanedlouho máme nad sebou chladivou klenbu lesa a okolo mnoha chat - některé i s bazénky - se dostáváme i k té Gintrové, kde na nás čekají naše zavazadla. Děkujeme za jejich odvoz a protože jsme notně ušlí, tak si leháme do…