Rychvald Tvrz je prvně zmiňována v roce 1379, kdy ji drží klarisky z kláštera u Panenského Týnce. V roce 1402 je však majitelem uváděn Hanuš z Rychvaldu a počátkem období husitských bouří se ves dostala zemanskému rodu z Prostibořic na Vinařicích. Zanedlouho se tvrz stala lounským městským majetkem. Následně se zde vystřídalo ještě několik majitelů z nichž poslední známý je roku 1522 Děpold z Lobkovic. Později tvrz zaniká a do současnosti jsou v místě jen velmi sporé zbytky valových částí fortifikačních zařízení a zbytky základů. K přístupu lze částečně využít zelenou TZN z Ročova do Žerotína. Lokalita je však poměrně obtížně hledatelná, neboť téměř splývá s hradištěm na Dřevíči. Místu se také občas říká Železná brána, ale na mapách zpravidla není uvedeno. Tvrz je prvně zmiňována v roce 1379, kdy ji drží klarisky z kláštera u Panenského Týnce. V roce 1402 je však majitelem uváděn Hanuš z Rychvaldu a počátkem období husitských bouří se ves dostala zemanskému rodu z Prostibořic na Vinařicích. Zanedlouho se tvrz stala lounským městským majetkem. Následně se zde vystřídalo ještě několik majitelů z nichž poslední známý je roku 1522 Děpold z Lobkovic. Později tvrz zaniká a do současnosti jsou v místě jen velmi sporé zbytky valových částí fortifikačních zařízení a zbytky základů. K přístupu lze částečně využít zelenou TZN z Ročova do Žerotína. Lokalita je však poměrně obtížně hledatelná, neboť téměř splývá s hradištěm na Dřevíči. Místu se také občas říká Železná brána, ale na mapách zpravidla není uvedeno.