Hořesedly Při datu první zmínky a tedy v roce 1316, je majitelem vsi uváděn jistý Jan z Hořesedel. Neznámo jakým způsobem se Hořesedly dostaly do majetku kaple Všech svatých z Pražského hradu, která ves držela mezi lety 1355 až 1418. V roce 1420 se ves dostala do majetků Libštejnských z Kolovrat. Těm je však zanedlouho ves odebrána císařem Zikmundem a dále slouží jako zástavní královský majetek. Zdejší tvrz je patrně vznikla v roce 1529 za Mikuláše z Polenska, který tak bývá považován za jejího stavitele. Zanedlouho se zde krátce zapsali Myškové ze Žlunic  a roku 1579 je ves prodána Hrobčickým z Hrobčic, kteří záhy ves připojili ke kolešovickému statku. V této době je také tvrz prvně uváděna v písemných pramenech. Hrobčičtí však v roce 1623 při pobělohorských konfiskacích o majetky přišli a když se ves dostala Münichům z Arzberku, je tvrz uváděna jako zcela zpustlá. Dnes nedokážeme tvrziště ani spolehlivě lokovat. Zdejší Při datu první zmínky a tedy v roce 1316, je majitelem vsi uváděn jistý Jan z Hořesedel. Neznámo jakým způsobem se Hořesedly dostaly do majetku kaple Všech svatých z Pražského hradu, která ves držela mezi lety 1355 až 1418. V roce 1420 se ves dostala do majetků Libštejnských z Kolovrat. Těm je však zanedlouho ves odebrána císařem Zikmundem a dále slouží jako zástavní královský majetek. Zdejší tvrz je patrně vznikla v roce 1529 za Mikuláše z Polenska, který tak bývá považován za jejího stavitele. Zanedlouho se zde krátce zapsali Myškové ze Žlunic  a roku 1579 je ves prodána Hrobčickým z Hrobčic, kteří záhy ves připojili ke kolešovickému statku. V této době je také tvrz prvně uváděna v písemných pramenech. Hrobčičtí však v roce 1623 při pobělohorských konfiskacích o majetky přišli a když se ves dostala Münichům z Arzberku, je tvrz uváděna jako zcela zpustlá. Dnes nedokážeme tvrziště ani spolehlivě lokovat. Zdejší