Poutní místo Křemešník s kostelem Nejsvětější Trojice a Křížovou cestou. K nejznámějším poutním místům na Vysočině  patří Křemešník, 767 m vysoký vrch asi 9 km  od Pelhřimova. Na jeho vrcholku, uprostřed rozsáhlých lesů, stojí barokní Kostel Nejsvětější Trojice.  Tak, jak je obvyklé, i zde se ke vzniku poutního místa váže legenda, či vlastně několik jejích verzí. Společným jádrem všech je vždy hluboká víra v Boží zásah do života člověka. Zde to byl příběh pelhřimovského měšťana Matouše Chejstovského, který r. 1555 spadl do stříbrného dolu a učinil slib, že vyvázne-li z jámy, vystaví na temeni kopce kapli ke cti Nejsvětější Trojice. To také splnil a nevelká dřevěná kaplička se stala cílem lidových poutí, které se v 17. stol. tak rozmohly, že město Pelhřimov nechalo r. 1651 vystavět novou zděnou kapli. V letech 1710-20 vznikl poutní kostel, k němuž byly r. 1734 přistavěny ambity. Součástí poutního místa je pramen, který vyvěrá periodicky od… K nejznámějším poutním místům na Vysočině  patří Křemešník, 767 m vysoký vrch asi 9 km  od Pelhřimova. Na jeho vrcholku, uprostřed rozsáhlých lesů, stojí barokní Kostel Nejsvětější Trojice.  Tak, jak je obvyklé, i zde se ke vzniku poutního místa váže legenda, či vlastně několik jejích verzí. Společným jádrem všech je vždy hluboká víra v Boží zásah do života člověka. Zde to byl příběh pelhřimovského měšťana Matouše Chejstovského, který r. 1555 spadl do stříbrného dolu a učinil slib, že vyvázne-li z jámy, vystaví na temeni kopce kapli ke cti Nejsvětější Trojice. To také splnil a nevelká dřevěná kaplička se stala cílem lidových poutí, které se v 17. stol. tak rozmohly, že město Pelhřimov nechalo r. 1651 vystavět novou zděnou kapli. V letech 1710-20 vznikl poutní kostel, k němuž byly r. 1734 přistavěny ambity. Součástí poutního místa je pramen, který vyvěrá periodicky od…