Zábřeh - mariánský morový sloup na Masarykově náměstí Jednou z výrazných dominant zábřežského Masarykova náměstí je barokní mariánský sloup, pocházející z roku 1713. Pískovcový sloup byl postaven podle návrhu olomouckého architekta Václava Rendera, a to dílnou sochaře a kameníka Jana Sturmera. Pokud máte neodbytný pocit, že jste tato jména už někdy někde zaslechli, nemýlíte se. Prvně jmenovaný je autorem památky UNESCO na olomouckém Horním náměstí – tedy Sloupu Nejsvětější Trojice – a ten druhý si připsal například autorství morových sloupů v Moravské Třebové nebo na olomouckém Dolním náměstí. Zábřežský sloup, zakončený krásnou sochou Neposkvrněné Panny Marie, stojí na masivním hranolovitém podstavci. Ve spodní části podstavce se nachází nika, kterou uzavírá mřížka. Až do roku 1989 v ní byla umístěna ležící postava sv. Rozálie, patronky proti moru. Poté ji někdo – zřejmě v revolučním nadšení a omylem –… Jednou z výrazných dominant zábřežského Masarykova náměstí je barokní mariánský sloup, pocházející z roku 1713. Pískovcový sloup byl postaven podle návrhu olomouckého architekta Václava Rendera, a to dílnou sochaře a kameníka Jana Sturmera. Pokud máte neodbytný pocit, že jste tato jména už někdy někde zaslechli, nemýlíte se. Prvně jmenovaný je autorem památky UNESCO na olomouckém Horním náměstí – tedy Sloupu Nejsvětější Trojice – a ten druhý si připsal například autorství morových sloupů v Moravské Třebové nebo na olomouckém Dolním náměstí. Zábřežský sloup, zakončený krásnou sochou Neposkvrněné Panny Marie, stojí na masivním hranolovitém podstavci. Ve spodní části podstavce se nachází nika, kterou uzavírá mřížka. Až do roku 1989 v ní byla umístěna ležící postava sv. Rozálie, patronky proti moru. Poté ji někdo – zřejmě v revolučním nadšení a omylem –…