Kdyně (a nejen s jezevčíkem) Po dobu, kdy jsem dělal dopravce, společníka a asistenta vlastní mámě na výcvikovém táboře jezevčíků, jsem se do města ##:a href="//www.turistika.cz/mista/kdyne":##Kdyně##:/a:## dostal vlastně čtyřikrát, z toho třikrát pěšky. Poprvé, když jsem se vracel z Koutu na Šumavě a potkal se tu s kolegou turistou, se kterým jsme se už jednou míjeli, a zašli spolu na jedno rychlé pivo. Pravda, zapadli jsme do nóbl hotelu U Černého orla, kde na nás místní smetánka hleděla poněkud podezřívavě. Dva šediví dědci, evidentně upocení, si stěžují, že by pivo mělo být chladnější. Náhodný kamarád přespával v Domažlicích, kam měl namířeno i ten vlak, který nakonec, doufám, stihl, nachodil toho mnohem víc, než já, a zítra se chystal na druhou stranu hranic. Tuším, že zmiňoval Velký Javor. Popovídali jsme si nějakou čtvrthodinku, stíhal vlak, ale byla to chvíle příjemně strávená. Mně čekaly ještě… Po dobu, kdy jsem dělal dopravce, společníka a asistenta vlastní mámě na výcvikovém táboře jezevčíků, jsem se do města ##:a href="//www.turistika.cz/mista/kdyne":##Kdyně##:/a:## dostal vlastně čtyřikrát, z toho třikrát pěšky. Poprvé, když jsem se vracel z Koutu na Šumavě a potkal se tu s kolegou turistou, se kterým jsme se už jednou míjeli, a zašli spolu na jedno rychlé pivo. Pravda, zapadli jsme do nóbl hotelu U Černého orla, kde na nás místní smetánka hleděla poněkud podezřívavě. Dva šediví dědci, evidentně upocení, si stěžují, že by pivo mělo být chladnější. Náhodný kamarád přespával v Domažlicích, kam měl namířeno i ten vlak, který nakonec, doufám, stihl, nachodil toho mnohem víc, než já, a zítra se chystal na druhou stranu hranic. Tuším, že zmiňoval Velký Javor. Popovídali jsme si nějakou čtvrthodinku, stíhal vlak, ale byla to chvíle příjemně strávená. Mně čekaly ještě…