Pohořelice - pošta Od 17. století povyšovala přítomnost pošty význam Pohořelic, a to v dobách, kdy Pohořelice ztratily postavení města a byly pouze součástí židlochovického panství. Stálá poštovní stanice byla zřízena v roce 1633 na základě císařského dekretu, který nařizoval prodloužení poštovního spojení Mikulov-Vídeň přes Pohořelice a Brno až k Olomouci. Umístění první poštovní stanice není známo, od roku 1663 však sídlila poštovní stanice v domě č.p. 83 v Pšeničné ulici, kde dříve působil sbor jednoty bratrské. V roce 1785 byla poštovní stanice přesunuta do Nové Vsi, ale po vybudování silnice do Znojma se v roce 1807 vrátila do Pohořelic na křižovatku cest do Mikulova a Znojma, a mohla tak sloužit pro poštovní linku Brno-Mikulov i Brno-Znojmo. V roce 1854 byla poštovní stanice zrušena v souvislosti s rušením koňské dopravy na těchto linkách. Poštovní zásilky včetně pošty balíkové byly dále přepravovány po železnici. Umístění pošty se poté přesunulo na čas na náměstí Svobody do pronajatých prostor. Současná… Od 17. století povyšovala přítomnost pošty význam Pohořelic, a to v dobách, kdy Pohořelice ztratily postavení města a byly pouze součástí židlochovického panství. Stálá poštovní stanice byla zřízena v roce 1633 na základě císařského dekretu, který nařizoval prodloužení poštovního spojení Mikulov-Vídeň přes Pohořelice a Brno až k Olomouci. Umístění první poštovní stanice není známo, od roku 1663 však sídlila poštovní stanice v domě č.p. 83 v Pšeničné ulici, kde dříve působil sbor jednoty bratrské. V roce 1785 byla poštovní stanice přesunuta do Nové Vsi, ale po vybudování silnice do Znojma se v roce 1807 vrátila do Pohořelic na křižovatku cest do Mikulova a Znojma, a mohla tak sloužit pro poštovní linku Brno-Mikulov i Brno-Znojmo. V roce 1854 byla poštovní stanice zrušena v souvislosti s rušením koňské dopravy na těchto linkách. Poštovní zásilky včetně pošty balíkové byly dále přepravovány po železnici. Umístění pošty se poté přesunulo na čas na náměstí Svobody do pronajatých prostor. Současná…