Nuselský most v Praze Letos v únoru mu bylo 40 let. Říká se mu různě, „most sebevrahů“ či „stavba století“. Někdo ho chválí, pro jiného je to pochybná stavba z dob socialistického budování. Původně Most Klementa Gottwalda, od roku 1990 Nuselský most. Pohled zespoda na mostovku i čtyři pilíře, na kterých jsou vidět otisky nehoblovaných prken bednění, je působivý. Na mostě dlouhém 485 metrů a širokém 26,5 metru jezdí jedno auto za druhým, uvnitř betonové konstrukce zase cestují lidé v soupravách metra. Dole v podmostí plyne život jiným tempem. První úvahy o propojení Pankráce a Karlova se objevily již v roce 1872. Návrh na papíře vznikl až roku 1903. Pak přišla ale první a druhá světová válka, mezi kterými mezi kterými byla hospodářská krize. A tak se úvahy o mostě posunuly až do roku 1961. Autorem přemostění Nuselského údolí je architekt Stanislav Hubička, statiku spočítal Vojtěch Michálek a dopravní řešení… Letos v únoru mu bylo 40 let. Říká se mu různě, „most sebevrahů“ či „stavba století“. Někdo ho chválí, pro jiného je to pochybná stavba z dob socialistického budování. Původně Most Klementa Gottwalda, od roku 1990 Nuselský most. Pohled zespoda na mostovku i čtyři pilíře, na kterých jsou vidět otisky nehoblovaných prken bednění, je působivý. Na mostě dlouhém 485 metrů a širokém 26,5 metru jezdí jedno auto za druhým, uvnitř betonové konstrukce zase cestují lidé v soupravách metra. Dole v podmostí plyne život jiným tempem. První úvahy o propojení Pankráce a Karlova se objevily již v roce 1872. Návrh na papíře vznikl až roku 1903. Pak přišla ale první a druhá světová válka, mezi kterými mezi kterými byla hospodářská krize. A tak se úvahy o mostě posunuly až do roku 1961. Autorem přemostění Nuselského údolí je architekt Stanislav Hubička, statiku spočítal Vojtěch Michálek a dopravní řešení…