Krušnými horami naslepo... Před nějakým čáskem jsme si vyrazili s mými třemi chlapci na návštěvu ke kamarádce Evě do Mostu. A ježto nás druhý den po ránu překvapilo počasíčko na výlet jako stvořené: ani zima ani teplo, slunce tak akorát, našlapali jsme s panem chotěm do auta děti i Evičku a vyrazili "ven". Eva, jakožto domorodec, doporučila Komáří Vížku, přičemž my jsme tohle slovní spojení slyšeli poprvé v životě. Tato oblast (jak jsme zjistili, k naší velké škodě) nikdy nepatřila mezi naše cíle, pohybujeme se spíše v Čechách východních a středních.  Ovšem ani jako domorodec Evička přesně nevěděla, kudy že cestička k cíli vede... Vyzbrojeni mapou, skvělým řidičem a dvěma mizernými navigátory jsme se probojovávali ode vsi ke vsi, od kopce ke kopci - za nadšených výkřiků navigátorů, kochajících se přírodou a za skřípění zubů a koulení očí nebohého řidiče... Když jsme narazili na cedule, vedoucí na Cínovec, vzpomněla… Před nějakým čáskem jsme si vyrazili s mými třemi chlapci na návštěvu ke kamarádce Evě do Mostu. A ježto nás druhý den po ránu překvapilo počasíčko na výlet jako stvořené: ani zima ani teplo, slunce tak akorát, našlapali jsme s panem chotěm do auta děti i Evičku a vyrazili "ven". Eva, jakožto domorodec, doporučila Komáří Vížku, přičemž my jsme tohle slovní spojení slyšeli poprvé v životě. Tato oblast (jak jsme zjistili, k naší velké škodě) nikdy nepatřila mezi naše cíle, pohybujeme se spíše v Čechách východních a středních.  Ovšem ani jako domorodec Evička přesně nevěděla, kudy že cestička k cíli vede... Vyzbrojeni mapou, skvělým řidičem a dvěma mizernými navigátory jsme se probojovávali ode vsi ke vsi, od kopce ke kopci - za nadšených výkřiků navigátorů, kochajících se přírodou a za skřípění zubů a koulení očí nebohého řidiče... Když jsme narazili na cedule, vedoucí na Cínovec, vzpomněla…